Novinky

Vyjádření Spolku Klíčava ke zjišťovacímu řízení k záměru "Dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice (Zbečno)"

01.03.2019 08:57

Spolek Klíčava

 Zbečno 7

270 24 Zbečno

 

 

Krajský úřad Středočeského kraje                                                                      

odbor životního prostředí a zemědělství                                                     

Zborovská 11,

150 21 Praha 5    

 

K číslu jednacímu: 006032/2019/KUSK                                                                 

 

Věc:    Vyjádření ke zjišťovacímu řízení k záměru „Dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice (Zbečno)“

 

Jak jsme byli informováni dotčenými obcemi v okolí lomu Sýkořice, probíhá zjišťovací řízení ve věci dotěžení dobývacího prostoru. Se záměrem zásadně nesouhlasíme!

 

K záměru máme tyto připomínky:

V dokumentaci jsou nejednoznačně uváděné údaje o zahájení a ukončení záměru, neboť na str. 18 je u těžby uvedeno zahájení těžby v roce 2020 a ukončení těžby v roce cca 2031, zatímco na str. 10  je uvedeno „K 31. 12. 2017 bylo v DP Sýkořice (Zbečno) evidováno 2 383 000 m3 bilančních volných zásob určených k vydobytí, při objemové hmotnosti 2,895 t/m3 se jedná o 6 898 785 tun. Při ročním objemu těžby 250 tis. tun bude ložisko Sýkořice B3020900 ve stanoveném DP Sýkořice (Zbečno) č. 70076 exploatováno dalších cca 27,5 let“

 

Těžbou dojde k přiblížení těžby k obydleným oblastem obce Zbečno, které jsou už nyní těžbou enormně zatíženy. Jedná se zejména  o lokalitu u nádraží ČD ve Zbečně, kde dochází k překračování hlukových limitů a enormní prašnosti, zejména při častých havarijních situacích v lomu.

 

V záměru také není řešen vliv vibrací z odstřelů na nemovitosti v dotčených obcích. Podmínka z minulého závěru zjišťovacího řízení, z roku 2007, že „po zahájení clonových odstřelů bude prováděn monitoring seismických účinků v obci u nejbližší zástavby. Objekty, kde bude prováděno měření rychlosti kmitání, budou určeny společně se zástupcem obce“ (viz čj.: 10070/2006/KUSK/OŽP-Ba ze dne 23. 2. 2007, odstavec Otřesy a vibrace ), není dodnes splněna.

 

Minimálně v okolí lomu lze předpokládat negativní vliv na spodní vody a prameny, což je v době zvýšeného rizika dlouhotrvajících suchých období obrovským problémem.

 

V záměru je také uvedená pracovní doba lomu (str. 17) „prodej hotových výrobků zákazníkům, resp. expediční doprava, je provozována výhradně v pracovní dny od pondělí do čtvrtka v denní době od 6,30 do 14,30 hod a v pátek od 6,00 do 12,00 hodin.“ Není však řešena pracovní doba skrývkových prací, těžebních prací a úpravy suroviny. V reálu drtičky často pracují do pozdních večerních hodin a nezastaví se ani o víkendech.

 

Těžba v lomu Sýkořice však má své negativní účinky na zdraví obyvatel dotčených obcí Zbečno a Sýkořice zejména z dopravy vytěženého materiálu a to především v překračováním limitů prašnosti, hluku a výfukových zplodin. Nemovitosti přilehlé ke komunikacím jsou v neustálém ohrožení od otřesů a vibrací silného provozu těžkých nákladních vozidel po silnicích vedoucích vesnickou zástavbou (přičemž není vzato v úvahu, že mnohé rodinné domy pochází z let 1870, např. domy č.p.143 a č.p.167 byly postaveny v roce 1876). Tyto komunikace, procházející obcemi Zbečno a Sýkořice, nejsou na provoz těžkých kamionů z lomu uzpůsobené, nemají vhodné podloží, jsou úzké a většinou chybějí chodníky. Stav jejich povrchu je z důvodu průjezdu těžkých nákladních aut zcela havarijní. To mj. ohrožuje i bezpečnost provozu na těchto komunikacích, např. cyklistů a chodců, takže dochází k nehodám.

 

Většina dopravy kamene (80%) probíhá přes zbečenský Masarykův most přes Berounku postavený v letech 1924 až 1925 s vyznačenou maximální nosností jediného vozidla 23t. Na základě posouzení zatížitelnosti mostu Krajským úřadem byla nosnost mostu zvýšena, ale plánované opravy s tím spjaté neproběhly a údržba mostu je dlouhodobě zanedbaná. Řidiči nákladních automobilů jedoucí z lomu navíc často nerespektují nosnost mostu a vjíždějí na něj ve větším počtu najednou, místo povoleného jednoho vozidla. Most bohužel tvoří jedinou spojnici mezi dvěma částmi obce Zbečno a je pro místní obyvatele nenahraditelný. Dopravou z lomu je tak ničen veřejný majetek pro zisky soukromé firmy.

 

V minulosti docházelo k expedici kamene po železnici a nádraží ve Zbečně je vybaveno funkčním zařízením pro nakládání kameniva na vagony, které ale není vůbec využíváno. Důvodem má být absence překladiště provozovatelem lomu. Ale to není argument, to je problém provozovatele lomu.

 

Lom Sýkořice leží uprostřed CHKO Křivoklátsko, které představuje jednu z nejkrásnějších přírodních oblastí v České republice. Je biosférickou rezervací UNESCO a součástí soustavy Natura 2000. Dotěžení dobývacího prostoru za současných poměrů ohrožuje vysoké přírodní a environmentální hodnoty této oblasti. Mohlo by znamenat i zánik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které se zde vyskytují. Nelze vyloučit ani negativní vliv na soustavu Natura 2000. Také se pozmění krajinný ráz údolí Berounky, zejména při exponovaných pohledech do údolí od západu.

 

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem požadujeme doplnit zpracování hodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví lidí záměru dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice a posoudit záměr dle zákona.

 

Ve Zbečně dne 11. února 2019

 

 

 

   Mgr. Renáta Embertová,

Předsedkyně Spolku Klíčava

Průvodní E-mail s připomínkami chatařů zaslaný na odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Sředočeského kraje

15.02.2019 10:03

 

Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vyřizuje Bc.  Hana Křížová Číslo jednací: 006032/2019/KUSK Zborovská 11, 150 21 Praha 5
 
Vážená paní Bc. Křížová
dovoluji si vám zaslat naše připomínky k oznámení záměru dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice/Zbečno, které jsem za majitele pozemků a chat (v kterých bohužel nelze žít stále z hlediska trvale zhoršeného životního prostředí) v těsné blízkosti lomu Sýkořice přednesl na jednání zastupitelů obcí Zbečno a Sýkořice s občany k této věci, které se konalo ve Zbečně dne 6.2.2019. Tyto připomínky jsem předal starostům uvedených obcí a nyní je zasílám Vám v příloze /list 1-4/, jako zástupci kompetntního orgánu Krajského zastupitelstava Středočeského kraje v uvedené věci.
Věříme, že mnohaleté strádání (velké části CHKO Křivoklátsko) kolem kamenolomu Sýkořice a hlavně občanů a chatařů obce Zbečno a Sýkořice, kde se nejvíce negativní důsledky těžby promítají bude ukončeno. Zájem ochrany životního prostředí se v záměru velmi zabývá živočichy, krajinou a ochranou ve všech směrech. Méně již se věnuje lidskému druhu, který žije v okolí lomu rovněž a  jak jsme zjistili hlediska omezení kvality života s důsledky na zdraví občanů a znehodnocení všech činností lidí (včetně majetku) není bohužel dosud při dlouholeté těžbě a zřejmě i pro záměr dotěžení rozhodující.
Negativní zkušenosti s důsledky těžby jsou mnohaleté a proto jakékoliv sliby zástupců lomu do budoucnosti  jsou zbytečné, čas již ukázal kdo a čím dotuje činnost lomu a výdělky majitelů. Jsou to občané kolem a trvale znehodnocené životní prostředí a majetek občanů a obcí, které lom bezohledně zneužívá a znehodnocuje. Argument, že doprava je drahá po železnici, (tak jak dříve se využívala), který sdělují zástupci lomu občanům, které oni nejvíc postihují, je příkladem arogance mocných. Snížení zisků majitelů lomu, které by tím mohlo nastat (pokud tato doprava nebude dotována  např. státem nebo Středočeským krajem) v zájmu ochrany životního prostředí a zdraví občanů by nemělo být rozhodující pro pokračování těžby s devastujícími důsledky.
Děkujeme za pochopení obsahu našich připomínek, které jsou rovněž obsaženy v petici občanů, (kterou jistě máte k dispozici), ale předpokládáme, že i ve stanoviscích občanských sdružení na ochranu přírody a CHKO Křivoklátsko.
Zajímavou odezvu z posledního jednání vystihl i článek týdeníku RAPORT.CZ s kterým se lze seznámit na následujícím odkazu: https://raport.cz/noviny/2019-07_lide-se-citi-jako-diskriminovany-druh/2019-07/
Také naše stránky jsou důkazem, že negativní důsledky činnosti kamenolomu Sýkořice je bohužel dlouholetá záležitost viz: https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/lom/
Přejeme Vám hezké dny.
S pozdravem
 
Roman Aleš Čížek
(nyní s trvalým bydlištěm)
U vodojemu 2968
Kladno 1
tel. 602391330
 
P.S. Dále přikládám elektronické provedení našich připomínek pro možnost využití elektronických odkazů  (i prohlédnutí barevných fotografií na našich stránkách o lomu), které není s mým orig. podpisem jako u naskenovaných připomínek /list 1-4/ v příloze. Pokud to bude nutné dodám osobně připomínky k Vám na podatelnu v pondělí 18.2.2019

RAPORT.CZ - TÝDENÍK PRO RAKOVNICKO A NOVOSTRAŠECKO

14.02.2019 19:17

ROČNÍK 29ČÍSLO 714.02. 2019

Lom v CHKO je v provozu od 50. let minulého století.    /autor článku : Renáta Fryčová

Jedná se o tom, zda těžba v lomu bude pokračovat

Lidé se cítí jako diskriminovaný druh

ZBEČNO. „Jde také o lidi“, „Lžete a vyhrožujete“, „Nedodržujete zákony“. Takové věty padaly při čtvrtečním setkání občanů obcí Zbečno, Újezd nad Zbečnem a Sýkořice se zástupci společnosti Kámen Zbraslav. Sešli se ohledně dotěžení sýkořického kamenolomu....

CELÝ ČLÁNEK ZDE: https://raport.cz/noviny/2019-07_lide-se-citi-jako-diskriminovany-druh/2019-07/

Připomínky k lomu Sýkořice - PETICE ke Stažení

05.02.2019 20:43

Připomínky k lomu Sýkořice.docx (761,5 kB)    Ke stažení

Návrh na uspořádání petice vznikl spontánně,  přišel od  řady občanů obcí Zbečno a Sýkořice. 
Po formální stránce je mluvčím petičního výboru je MUDr. Jindřich Křepelka

Ke stažení :    petice_verze2.doc (48 kB)     

Informace ke stažení:  lom_info.pdf (57334)   lom_info_tisk.doc (32256)

***********************************************************************************************************

Děkujeme petičnímu výboru, který jen za několik dní shromáždil 465 podpisů a to v době, kdy na chatách nejsou lidi přítomni!!! Poděkování zaslouží také občané, kteří se takto jednoznačně vyjádříli DĚKUJEME.

********************************************************************************************************************************

/Petice/

Krajský úřad Středočeského kraje,                                                                          

odbor životního prostředí a zemědělství

Zborovská 11, 150 21 Praha 5                                        

V Sýkořici dne 5. února 2019

 

„Dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice (Zbečno)“

Petice podle § 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
Petiční výbor zastupuje (doplňte jméno, datum narození, bydliště)

 

Vážená paní Křížová,


v nejbližších dnech má Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako příslušný úřad dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) podrobit zjišťovacím řízením podle § 7 zákona záměr „Dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice (Zbečno)“ v k. ú. Sýkořice. Předmětem záměru je pokračování hornické činnosti na ložisku Sýkořice do vydobytí všech zásob stavebního kamene. Pokračování těžby plynule naváže na těžbu stávající. Těžba bude i nadále probíhat v 5 těžebních a 2 skrývkových stupních, a to při zachování stávajícího ročního objemu těžené suroviny (cca 250 tis. tun/rok), zachování způsobu těžby, úpravy i expedice natěženého materiálu. Dojde k plošnému rozšíření těžební plochy o 1,0526 ha.

My, níže podepsaní, protestujeme proti záměru a nesouhlasíme s ním. Dotěžením dobývacího prostoru by mělo bez pochyby negativní účinky na zdraví obyvatel překračováním limitů prachu, hluku, zplodin NO2. Současně by byly v neustálém ohrožení přilehlé nemovitosti majitelů od otřesů, vibrací, seismických účinků vznikajících při odstřelech horniny. Těžební činnost by mohla mít negativní vliv na spodní vody a prameny a to v době, kdy je ze všech stran snaha o jejich ochranu.

Následná expedice kamene z lomu neúměrně zatěžuje most přes Berounku, který už roky čeká na plánovanou opravu. Také komunikace procházející obcemi Sýkořice a Zbečno nejsou na provoz kamionů z lomu uzpůsobené, jsou úzké a chybějí chodníky.

Dotčené území leží uprostřed CHKO Křivoklátsko, které představuje jednu z nejkrásnějších přírodních oblastí v České republice. Je biosférickou rezervací UNESCO, Ptačí oblasti Křivoklátsko a součástí soustavy Natura 2000. Dotěžení dobývacího prostoru by znamenalo zánik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které se zde vyskytují. Nelze vyloučit, že by došlo k negativnímu vlivu na soustavu Natura 2000.

Vážená paní hejtmanko, vyzýváme Vás, abyste se zasadila o to, aby Krajský úřad nevyhověl kladně
záměru na dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice (Zbečno), což potvrzujeme níže svým podpisem.

 

Petiční výbor ve složení:

(doplňte jméno, adresu bydliště)

(doplňte jméno, adresu bydliště)

(doplňte jméno, adresu bydliště)

Petiční výbor zastupuje (doplňte jméno, adresu bydliště)

 

 

 

 

"Dotěžení dobývacího prostoru Sýkořice(Zbečno)",

Petiční výbor zastupuje

 

Č.

Jméno

Příjmení

Bydliště

Podpis

1.

 

 

 

 

2.

 

 

 

 

3.

 

 

 

 

4.

 

 

 

 

5.

 

 

 

 

6.

 

 

 

 

7.

 

 

 

 

8.

 

 

 

 

9.

 

 

 

 

10.

 

 

 

 

11.

 

 

 

 

12.

 

 

 

 

12.

 

 

 

 

14.

 

 

 

 

15.

 

 

 

 

16.

 

 

 

 

17.

 

 

 

 

18.

 

 

 

 

19.

 

 

 

 

20.

 

 

 

 

21.

 

 

 

 

22.

 

 

 

 

23.

 

 

 

 

24.

 

 

 

 

25.

 

 

 

 

 

 

 

Jak se zapojit do povolování těžby? (1. část)

Aktualizováno k právnímu stavu 1. 1. 2018

V tomto návodu najdete informace o tom, jaká správní řízení probíhají, než je investorovi povoleno těžit, a jak se těchto řízení můžete jako veřejnost účastnit.

Celý proces povolování těžby a následného dobývání ložiska lze zjednodušeně rozčlenit do několika fází:

1) Vyhledávání a průzkum ložisek:

  • Řízení na vydání povolení ke geologickým pracím pro vyhledávání a průzkum vyhrazených nerostů / Řízení o povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly
  • Projektování geologického průzkumu
  • Provádění geologických prací a následné vyhodnocování jejich výsledků

2) Příprava dobývání

  • Řízení o stanovení dobývacího prostoru.
  • Řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek.
  • Řízení o povolení trhacích prací při hornické činnosti.

Ochrana životního prostředí při vyhledávání a průzkumu ložisek

Vyhledávání a průzkum ložisek nerostů upravuje zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, který tuto činnost zařazuje mezi geologické práce. Zákon č. 61/1988, o hornické činnosti, výbušninách a ostatní báňské správě (dále jen „zákon o hornické činnosti“) označuje vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (výhradních ložisek) jako jednu z forem hornické činnosti a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů řadí mezi činnost prováděnou hornickým způsobem. Jedná se o počáteční fázi využívání nerostného bohatství, která nemusí vyústit v jeho využití.

Účelem vyhledávání a průzkumu ložiska je především zjištění jeho rozlohy a mocnosti, množství zásob, jeho tvaru, způsobu uložení a dalších geofyzikálních souvislostí. V průběhu této průzkumné fáze dochází k menšímu poškozování životního prostředí než při dobývání samotném. Ochrana životního prostředí může však být právě zde realizována nejúčinněji, a to celkovým nadřazením zájmů na ochraně přírody nad zájmy na vydobytí ložiska. Ochrana životního prostředí je realizována čtyřmi právními nástroji. Jsou jimi:

  • povolení k provádění geologických prací,
  • povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly,
  • povinnosti při projektování geologických prací a
  • povinnosti při vlastním provádění geologických prací.

Tyto právní nástroje neslouží primárně k ochraně životního prostředí, ale zajištění budoucího hospodářského využití ložiska. Tomuto zájmu je také podřízena právní úprava vyhledávání a průzkumu ložiska. Ochrana zájmů jiných je v zákoně zajištěna pouze okrajově a zcela nedostatečně.

Průběh povolovacího řízení

1) Povolení k provádění geologických prací

Pokud chcete kdekoli na území České republiky začít těžit, musíte splnit následný postup. Nejprve je nutné získat oprávnění k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek jako povolení vydaného ve správním řízení. Toto povolení se vztahuje na ložiska vyhrazených nerostů a na výhradní ložiska nevyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“). Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů nepodléhají povolení a lze je provádět na základě dohody s vlastníkem pozemku, na kterém má vyhledávání a průzkum ložiska probíhat. V případě, že vyhledávání a průzkum nevyhrazených ložisek se provádí důlními díly (viz následující kapitola), souhlas vlastníka pozemku se nahrazuje povolením báňského úřadu a není ho třeba. Pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek není souhlas vlastníka pozemku nutný vůbec. Ten není ani účastníkem povolovacího řízení. Účastníky tohoto správního řízení naopak jsou:

  • žadatel,
  • obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována,
  • osoba, které zvláštní zákon postavení účastníka přiznává. Především se bude jednat o spolky, jejichž hlavním cílem podle stanov je ochrana přírody a krajiny.

Těm umožňuje účast v řízení dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Za splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených se spolek stává účastníkem řízení se všemi účastnickými právy (např. podávat námitky, vyjádření, důkazy na podporu svých tvrzení, odvolání atd.). Zájmy ochrany životního prostředí tak v řízení může hájit nejenom obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, ale především spolky, pokud se stanou účastníky řízení. Nutno poznamenat, že negativní stanovisko obce k vyhledávání a průzkumu ložisek není závazné.

Na koho se obrátit?

Povolení k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek je vydáno na základě žádosti o stanovení průzkumného území (1) k rukám příslušného odboru Ministerstva životního prostředí.

Rozhodnutí o žádosti o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek obsahuje:

  • výrok, že se geologické práce povolují nebo že se žádost zamítá,
  • vymezení území, v nichž mohou být tyto práce prováděny – tzv. „průzkumné území“, 
  • určení nerostu, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení vydává,
  • podmínky pro provádění geologických prací,
  • dobu platnosti povolení.

Ministerstvo životního prostředí žádost o stanovení průzkumného území může i zamítnout. (2) Těžební organizace má mj. povinnost „zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy“,(3) nicméně bez zajištění kontrolního mechanismu je toto ustanovení zcela bezzubé.

Za oprávnění provádět ložiskový průzkum se platí poplatek, který činí 2 000 Kč za jeden km2 průzkumného území v prvním roce (a zvyšuje se každý rok o dalších 1 000 Kč za každý km2). (4)

2) Povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly

Zvláštní úprava povolování vyhledávání a průzkumu ložisek je stanovena pro případy, kdy je k této činnosti použito důlního díla. (5) Povolení pro tento způsob vyhledávání a průzkumu ložiska vydává obvodní báňský úřad. Povolení se také vyžaduje pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl. Zákon o hornické činnosti řízení o povolení vyhledávání a průzkumu ložiska důlními díly řadí mezi řízení o povolení hornické činnosti, (6) kdy účastníky tohoto řízení jsou:

  • žadatel,
  • obce, v jejichž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.
  • právnické a fyzické osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny,

Aniž by tak stanovil zákon o hornické činnosti, účastníkem takového řízení může být i spolek, jehož hlavním cílem podle stanov je ochrana zájmů přírody a krajiny. Jeho účastenství vyplývá ze speciality zákona o ochraně přírody a krajiny vůči zákonu o hornické činnosti. Účastenství takových spolků ve všech řízeních, kde mohou být dotčeny zájmy přírody a krajiny, zakotvuje § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny (za splnění podmínek tohoto ustanovení).

Žadatel musí v rámci tohoto povolovacího řízení předložit podle vyhlášky Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. i předepsanou dokumentaci, jejíž součástí je např. cíl vyhledávání a průzkumu, popis, účel a uspořádání důlních děl, zabezpečení provozu energií, vodou, mechanizačními prostředky a materiálem, základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nakládání s důlními vodami aj. V řízení musí být provedeno místní šetření a spolu se žádostí musí být předloženy i doklady o vyřešení střetů zájmů. (7) Obvodní báňský úřad prověří vyřešení střetů zájmů a žádost o povolení buď povolí, nebo zamítne. Vydané povolení může dále obsahovat i doplňující podmínky k povolené činnosti. Skutečnost, že není nárok na vydané povolení ani v případě splnění všech požadovaných náležitostí, lze nalézt v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu:

„Vyhledávání a průzkum vyhrazených nerostů nepředstavuje realizaci ať už přirozeného či ústavním pořádkem dovoleného práva (například disponovat svým vlastnictvím nebo podnikat), nýbrž jde o výkon práv náležejících státu, která mohou být propůjčena v zákonem stanovených případech osobě od státu odlišné. Povolení k prospekci je tedy svou povahou nejbližší správnímu aktu, který doktrína vymezuje jako koncesi, na jejíž udělení nárok není.“ (8)

Ochrana životního prostředí je v řízení o povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly oproti řízení o povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek značně oslabena. Jednak o povolení rozhoduje obvodní báňský úřad (o jehož zohledňování zájmů na ochraně životního prostředí a objektivním přístupu k řízení vůbec lze pochybovat), jednak toto řízení nezakotvuje možnost zamítnout žádost těžební organizace z důvodu: „pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska“.

3) Projektování geologických prací

Geologické práce je možné provádět pouze na základě schváleného projektu geologických prací. Podrobnosti o projektu geologických prací obsahuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 369/2004 Sb. Zpracovatel projektu geologických prací zjišťuje, zda se zamýšlené práce nedostávají do střetu se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy (např. stavební zákon, zákon na ochranu přírody a krajiny), a volí takové řešení geologického úkolu, které zajistí jeho soulad s ochranou těchto zájmů. Pokud zpracovatel projektu zjistí existenci zájmů chráněných zvláštními předpisy, které vylučují dosažení projektovaného cíle nebo vylučují realizaci záměru, musí práce na projektu přerušit a oznámit tyto skutečnosti zadavateli, tedy těžební organizaci, které bylo stanoveno průzkumné území. Ostatní jím zjištěné střety zájmů zahrne do projektu s uvedením příslušných orgánů veřejné správy nebo jiných osob příslušných k jejich řešení. 

Je nedostatkem právní úpravy, že oznamovací povinnost zpracovatele projektu o existenci těchto zájmů se nevztahuje vůči orgánům ochrany přírody povolaným k jejich hájení, ale pouze vůči těžební organizaci, která má zájmy zcela odlišné. Je velmi nepravděpodobné, že by těžební organizace informovala kompetentní orgány o existenci střetu zájmů, který by mohl zkomplikovat vytěžení ložiska. Právní předpisy neobsahují žádný kontrolní mechanismus, který by zajistil, že osoba zpracovávající projekt, za který je odměňována těžební organizací, takto zjištěné zájmy do projektu zahrne, či dokonce práce na projektu přeruší. Nepochopitelné pak je ustanovení, podle kterého projekt geologických prací schvaluje těžební organizace, která si jej objednala.  Tato úprava je z hlediska ochrany životního prostředí v průběhu projektování geologických prací zcela absurdní.

4) Provádění geologických prací

Geologické práce je těžební organizace povinna provádět odborně, racionálně a v souladu s projektem geologických prací. O provádění geologických prací se vede evidence. Podrobnosti o provádění geologických prací stanoví vyhláška MŽP č. 369/2004 Sb. (9) Subjekt provádějící geologické práce má zákonnou povinnost dodržet podmínky a omezení, které pro konkrétní práce vyplývají ze zvláštních právních předpisů, např. z předpisů na ochranu životního prostředí. 

Osvědčení o výhradním ložisku

Na základě výsledků vyhledávání a průzkumu ložiska nerostů je v případě, že se zjistí vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydáno osvědčení o výhradním ložisku. (10) Toto osvědčení vydává Ministerstvo životního prostředí a zašle jej Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a těžební organizaci, pro niž bylo vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska provedeno.  V případě, že se nepočítá s okamžitou exploatací ložiska, zakotvuje horní zákon zabezpečení jeho územní ochrany pro budoucí využití.

Územní ochrana výhradních ložisek   

Územní ochrana ložisek vychází z výsledků provedeného vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů. Vztahuje se pouze na výhradní ložiska nerostů (tedy na ložiska vyhrazených nerostů a výhradní ložiska nevyhrazených nerostů). Je realizována prostřednictvím ochrany při územně plánovací činnosti a institutem chráněného ložiskového území.

Pojmově je územní ochrana výhradních ložisek zcela protichůdná ochraně životního prostředí. Jejím účelem je ochrana výhradního ložiska před ztížením nebo znemožněním jeho budoucí exploatace, a to stanovením zvláštního režimu pro území, na kterém se výhradní ložisko nachází. Paradoxně však územní ochrana výhradních ložisek může přispět k ochraně zájmů životního prostředí, neboť součástí této ochrany je omezení nebo vyloučení veškerých ekonomických aktivit.

1) Ochrana při územně plánovací činnosti

Orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiscích. Tyto podklady jim předávají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí.  Současně jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných zájmů nejvýhodnější. Tato povinnost je pojmově nesplnitelná. Nikdy nemůže dojít k nalezení řešení, které by bylo nejvýhodnější pro oba naprosto protichůdné zájmy. Proto orgány územního plánování musí spíše poměřovat, který z obou zájmů na konkrétním území převažuje a kterému z nich dát při rozhodování o využití tohoto území přednost. K tomu lze dodat, že ačkoliv zájem na využití ložiska lze zcela vyloučit, zájem na ochraně životního prostředí trvá současně i v případě převážení zájmu na vydobytí ložiska a realizuje se paralelně s ním.

Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. (11) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství, což z pozice dotčených orgánů státní správy zajistí zabezpečení ochrany výhradního ložiska.

2) Chráněné ložiskové území

Chráněné ložiskové území je institut, který slouží k ochraně výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání, pakliže se neuvažuje o jeho bezprostředním využití. Časově navazuje na vydání osvědčení o výhradním ložisku. Správcem tohoto ložiska je Česká geologická služba, zřízená Ministerstvem životního prostředí. (12)

O stanovení chráněného ložiskového území se vede správní řízení. Pokud horní zákon nestanoví odlišnou (speciální) úpravu, použije se správní řád. Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahajuje:

  • na návrh organizace, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku,
  • z podnětu obvodního báňského úřadu.

O stanovení chráněného ložiskového území rozhoduje Ministerstvo životního prostředí po projednání s dotčenými orgány státní správy. Účastníkem řízení je pouze navrhovatel. Omezení účastenství pouze na navrhovatele lze považovat za protiústavní odepření možnosti ochrany práv a právem chráněných zájmů dotčených osob. Stanovení chráněného ložiskového území je podstatným zásahem především do vlastnických práv fyzických a právnických osob, jejichž pozemky a stavby se nachází na vymezeném území. Vlastníkům nemovitostí je tak podstatným způsobem omezeno právo s pozemkem nakládat.

V průběhu řízení musí být provedeno ústní jednání podle potřeby spojené s místním šetřením. Zájmy ochrany životního prostředí tak mohou v tomto řízení hájit pouze příslušné orgány státní správy formou svých stanovisek. Tato stanoviska mohou být uplatněna nejpozději při ústním jednání, jinak k nim ministerstvo nemusí přihlížet.

Rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území obsahuje náležitosti uvedené v § 3 vyhlášky MŽP č. 364/1992 Sb., jeho hranice se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

Režim takto stanoveného území se řídí horním zákonem. (13) V chráněném ložiskovém území se nesmí zřizovat stavby nebo zařízení, které nesouvisí s dobýváním ložiska, pokud k tomu nebylo vydáno závazné stanovisko. (14) Pokud by taková stavba nebo zařízení byly povoleny, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití výhradního ložiska.

Povolení stavby nebo zařízení, které nesouvisí s dobýváním, povolí příslušný stavební úřad pouze na základě závazného stanoviska orgánu kraje. Tomuto závaznému stanovisku musí předcházet projednání s obvodním báňským úřadem.

Manuál vznikl za přispění stážistky Simony Majdové.

Poznámky:

(1) § 4 odst. 2 zákona o geologických pracích
(2) § 4a odst. 5 a 6 zákona o geologických pracích
(3) § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
(4) § 4b zákona o geologických pracích
(5) § 9 zákona o hornické činnosti
(6) § 17 a násl. zákona o hornické činnosti
(7) § 17 odst. 2 zákona o hornické činnosti
(8) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2004, č. j. 7A 15/2000-107
(9) § 7 vyhlášky MŽP č. 369/2004 Sb.
(10) § 6 horního zákona
(11) § 15 odst. 2 horního zákona
(12) § 17 odst. 2 zákona o geologických pracích
(13) § 18 a § 19 horního zákona
(14) § 19 horního zákona

 

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

 Položit nový dotaz

Do pěti pracovních dnů se vám ozveme.

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji? 
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta

 

Vyjádření zástupce TOMA CZ& SK k termínu rekonstrukce studánek

20.11.2017 21:28

 

Zdravím a moc děkuji za všechny, kteří studánku Rozárku ve Zbečně a její očekávanou revitalizaci sledují. Rád jim předám pozitivní informaci v původním znění, kterou zveřejním na stránkách naší studánky https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/
Jak víte naši příznivci umístili Rozárku s vysokým počtem hlasů na celkově třetím místě ze všech soutěžících 18-ti studánek v soutěži. Proto se těší na potřebnou úpravu studánky a okolí. Jak asi víte proto již někteří vyjádřili i Vám poděkování na stránkách facebooku TOMA Studánky  za očekávanou pomoc, která dle vašeho sdělení bude v příštím roce 2018.eme a přejeme hezké dny.
 
Roman Čížek
778498017
 
 
 

Dobrý den,

 

píši Vám ohledně projektu Živé studánky. Vzhledem k velké účasti a zájmu o oživení studánek se klient rozhodl , že pomůže zrekonstruovat i 2. místa. Nyní se rekonstruují 1. místa, tudíž na 2. místa by měla přijít řada příští rok . V současné době se jedná v jak velké míře bude rekonstrukce klientem podpořena.

 

Budu Vás nadále informovat, ale v případě jakýkoliv dotazů mne neváhejte kontaktovat.

 

Přeji příjemný zbytek dne.

 

Kateřina Kordíková
Production manager

 

Zde uvedeme podrobnosti rekonstrukce, která byla i s pomocí řady občanů Zbečna a okolí dokončena v závěru měsíce srpna 2018! Zároveň přidáme galerii fotografií z této akce s pomocí sponzora společnosti TOMA. Fotogalerie se upravuje ZDE

Také vysvěcení studánky místním farářem p. Miškovským 25.8.2018 bylo krásným setkáním příznivců studánky Rozárky a to za účasti několika novinářů a fotografů. 

Soutěž o zvelebení studánky v rámci akce "ŽIVÉ STUDÁNKY"

21.06.2017 10:33

Pomůžete zachování Vaší  krásné studánky ROZÁRKY? ve  Zbečně... dříve  zdroje  pitné  vody !

Jak?  -  Pomoc je velmi jednoduchá, spočívá v elektronické podobě podpory na stránkách soutěže „Živé studánky“ přidáním vašich hlasů zde:  https://www.zivestudanky.cz/studanka/studanka-rozarka.html   Pro občany okolních obcí Zbečna nejlépe s fotografií své osoby u studánky, tím získá studánky 10x vice hlasů!  Školáci mohou také hlasovat se souhlasem rodičů /do konce července 2017/ 

Kde studánku naleznete?  –  Sejdete-li po schodech z Masarykova mostu a dáte se po nábřeží po proudu Berounky, tak za pár minut dojdete ke konci plotů a pak za zeleným plotem pár metrů doleva. Udělejte si výlet s fotografií u studánky. Vzdálení bez fotografie při hlasování získají jen jeden hlas. Odkaz prosím ofoťte mobilem a následně rozšiřte dalším, děkujeme. Pokud hledáte odkaz na internetu (kde jsou všechny tyto informace) zadejte „studánka rozárka“

S kým soutěžíme? -  S jednou pražskou studánkou. Má mnoho příznivců a zatím výrazně vede s počty hlasů, proto VOLÁME O POMOC, KAŽDÝ VÁŠ HLAS POTŘEBUJEME! Jsme jediná studánka v celém Středočeském kraji v CHKO Křivoklátsko, která soutěží s Pražskými studánkami, pokud vyhrajeme získá studánka opravu a zvelebení, které nutně potřebuje.

Pozor dle pravidel LZE HLASOVAT podruhé viz: "Za celou dobu hlasování má každý účastník hlasování jeden hlas k dispozici skrze svůj profil na sociální síti Facebook a druhý prostřednictvím vyplnění webového formuláře. Hlasovat lze každým způsobem maximálně jednou." ;  "Druhou možností pro hlasujícího je hlasování přes jeho Facebook profil, na který se se přihlásí skrze ikonu Facebooku. Aby byl hlas platně započítán, musí hlasující následně dle zobrazovaných instrukcí a potvrdit svojí volbu konkrétní soutěžní studánky." Jedna e-mailová adresa nemůže být použita dvakrát!
 

Co můžete hlasováním pro svou studánku můžete vyhrát?            Víkendový pobyt v Adršpašsko–teplických skalách a další atraktivní ceny!!!

Více informací, fotografie, zajímavosti na:     https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/

Natáčení nového českého filmu na Masarykově vyhlídce již proběhlo

04.10.2016 23:38

Filmaři stejně jako na jiných místech na Křivoklátsku natáčeli u nás několik hodin na Masarykově vyhlídce ve Zbečně. Bylo to v odpoledních hodinách a jejich přítomnost byla patrná až do večerních hodin. Mnoho nákladních a osobních aut se naskládalo uvnitř i na silnici v nejbližším okolí. Nejvíce času bylo potřeba na přípravu natáčení, instalace kamery, osvětlení a zvuku. Snímky z natáčení zveřejníme ve fotogalerii zde: https://studanka-rozarka-zbecno.webnode.cz/   Pozorování jejich činnosti včetně herecké bylo velmi zajímavé...

Fotky z natáčení Zde:  SummerFair-workingtitle-photo.pdf (5,9 MB)     

Od: "Andrea Shaffer" <andrea@mindsetpictures.com>                                                                                                                         
Datum: 22. 12. 2016 2:28 PM
Předmět: Summer Fair - PF 2017
Komu: "Erlend Matre" <matrograf@gmail.com>
 

Vážení přátelé, spolupracovníci,  a všichni,

kdo jste nás podpořili a pomáhali nám při přípravě a natáčení teaseru k celovečernímu filmu 

s pracovním názvem Summer Fair/Letní pout'.

Teaser je doposud ve střižně, vyrábíme jak klasický se stopáží do 3 minut tak delší verzi, ukázky scén (cca 12 minut). 

V tuto chvíli jsme u 5.verze, ale stále je prostor ke zlepšení, a proto zkracujeme - natahujeme.

V prosinci jsme si dali pauzu, věříme že určítý odstup výsledku pomůže.

Díky tomu, že scénář částečně ožil, ukázalo se mnohé. Na Leden plánujeme ještě malou dotáčku.

(postava Karel, Eva interiér - půl dne natáčení

Tímto ještě jednou mockrát děkujeme za spolupráci, jež není zdaleka u konce.

Zde odkaz na krátkou interní prezentaci / v příloze jako pdf.

SummerFair#workingtitle#photo on Vimeo

heslo: cinemind

Přejeme příjemné prožití Vánočních svátků a hodně zdraví, radosti a lásky v roce 17                Andrea a Erlend

Andrea Shaffer

Producer/Founder
+420 602 343 717

www.mindsetpictures.com

www.mindset.film

Poděkování za jarní úklid kolem studánky 2015 přísluší spolku Klíčava. Děkujeme.

19.08.2015 18:35

Petiční akce občanů Zbečna za vyřešení nepříznivé dopravní situace v obci Zbečno /duben 2015/

18.04.2015 13:38

Petice za vyřešení nepříznivé dopravní situace v obci Zbečno 
                                                                                                                                              Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. O právu petičním

Komu: Středočeský kraj, Krajský úřad, Zborovská 11, 150 21 Praha 5

My, níže podepsaní občané, žádáme Krajský úřad Středočeského kraje:

  1. o omezení kamionové a nákladní dopravy nad 12 t po komunikaci II/201  v obci Zbečno a části komunikace 20112 (p.č. 349/3 v k.ú. Újezd nad Zbečnem),

  2. o prověření nosnosti Masarykova mostu přes Berounku a mostku č. 201-007 přes Klíčavu,

  3. o vybudování chodníků podél komunikace II/201 na místech k tomu vhodných (vzhledem k plánované výstavbě kanalizace rozebíratelné - dlažba),

  4. o důsledné zajištění dodržování dopravních předpisů, případně vytvoření dalších fungujících opatření v obci Zbečno (semafor s radarem, ...).

Vedou nás k tomu následující důvody:

obcí Zbečno projíždí denně desítky nákladních automobilů. Doprava je vedena po silnici II/201 jak směrem Píska, tak směrem Sýkořice. Provoz těžkých nákladních aut se na stavu komunikace dlouhodobě podepisuje a velmi zhoršuje její kvalitu. Dochází k otřesům a okolní stavby, zejména soukromé rodinné domy, tím praskají a ztrácí na ceně.

Komunikace se v obci klikatí a vzniklo zde několik nepřehledných úseků. Zejména v nich dochází k ohrožování chodců, včetně dětí (základní škola leží přímo u komunikace). Kolem komunikace chybí chodníky, chodci jsou nuceni chodit po krajnici. V jarních a letních měsících je provoz na této silnici ještě doplněn velkým počtem cyklistů a turistů.

V obci došlo dopravními značkami k omezení rychlosti až na 30 km/h, ale řidiči tuto úpravu
v naprosté většině případů nerespektují.

Kamiony a nákladní automobily projíždějí také po silnici 20112, jejíž část (p.č. 349/3 v k.ú. Újezd nad Zbečnem) tvoří nepřehledná úzká esovitá zatáčka, kde při vyhýbání se s nákladními automobily dochází k nebezpečnému vytlačování aut mimo vozovku.

Prostřednictvím této petice usilujeme o bezpečnější a spokojenější život ve Zbečně. Věříme, že naše požadavky budou důsledně projednávány a brány v potaz.

Předem děkujeme.

Za petiční výbor:
Pavel Med, Zbečno 120
Renáta Embertová, Zbečno 152
Ivana Medová, Zbečno 169                                                                                    Ve Zbečně, 16. 4. 2015

 

pozn.: Během desetidenní podpisové akce, kdy byla petice podpisu pouze na pár veřejnosti přístupných místech, ji podepsalo zhruba 240 plnoletých převážně místních občanů!

Celá situace je logicky v souvislosti s dopravou štěrku z místního lomu, který používá nyní výhradně automobilovou nákladní dopravu s využitím řady dopravců. Jejich těžkotonážní soupravy s vlekem jsou největšími vozidly, které se v "Chráněné" krajiné oblasti Křivoklátsko a zejména ve Zbečně a okolí pohybují. Přitom v minulosti byla využívána převážně vlaková doprava štěrku, která pochopitelně neměla bezpečnostní a zdravotně negativní dopady na  občany a životní prostředí. (o potřebných změnách hovoří politická garnitura bohužel jen před volbami)

Celá situace proto souvisí s naší předchozí akcí chatařů proti negativním dopadům činnosti Lomu, kterou jsme zveřejnili již před časem na stránkách zde : https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/lom/ 

Bohužel čas a kompetentní orgány státní správy nic nevyřešily!, stav je stále neúnosný pro nejbližší okolní život občanů ve stálých i rekreačních lokalitách a jak patrno nyní z petice i pro velkou část občanů obce Zbečno, ale stejně tak i pro životní prostředí v této jinak krásné části CHKO Křivoklátsko. Také tím trvale dochází k významnému znehodnocení ceny majitelům okolních objektů, kterým  nejsou z převáženě části lomem nijak kompenzovány.

admin.

Spolek Klíčava

14.10.2014 11:34

Blahopřejeme k založení tohoto veřejně prospěšného spolku ve Zbečně, který zahájil činnost v létě 2014!

Spolek Klíčava je dobrovolným, nevládním, neziskovým svazkem občanů k ochraně přírody a k rozvoji společenského, kulturního a sportovního života v obci Zbečno.

Základními účely spolku jsou:

  • ochrana přírody a krajiny, což je hlavním posláním spolku,
  • ochrana životního prostředí,
  • ochrana veřejného zdraví, zejména v urbanizovaných oblastech,
  • tvorba prostředí bezpečného z hlediska dopravy, především pěší a cyklistické,
  • ochrana památek, kulturních hodnot a krajinného rázu krajiny,
  • ochrana zeleně v obci,
  •  ochrana a podpora kvality bydlení občanů,
  • podpora vzdělávání,
  • podpora volnočasových projektů pro děti i dospělé.

Formami činnosti spolku jsou zejména:

  • praktická činnost ve spolupráci s orgány životního prostředí a jinými subjekty,
  • organizování kampaní a petičních akcí na ochranu přírody,
  • pořádání vzdělávacích akcí (přednášky, semináře),
  • účast ve správních i jiných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody
  • a krajiny,
  • poskytování servisních služeb, pomoci a poradenství,
  • osvětová činnost,
  • pořádání kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí,
  • podpora předškolního a školního vzdělávání,
  • osvětová činnost.
Předsedkyní je Renáta Embertová.
převzato ze stránek Spolku Klíčava

Poděkování občanům Zbečna za pomoc s úklidem přístupové cesty ke studánce Rozárce ve Zbečně

18.04.2014 22:08

Dobrovolnická  akce Ukliďme Česko proběhla i přes nepřízeň počasí dne 17.4.2014.

Účast byla bohužel velmi slabá. Protože však byli někteří dobrovolníci vybaveni lehkou i těžkou mechanizací, vykonala se spousta práce a cesta k Rozárce byla vyčištěna.

Velké poděkování patří všem příchozím: Zlatě Černé, Ivaně Medové, Blance Dvořákové, Táně Proškové,  Renátě Embertové, Vladimíru Lánovi, Jardovi Proškovi a na Újezdě za úklid obce Věře Jarošové a Ivance Proškové.

Díky i Petrovi Sechterovi za pracovní sobotu.

Za organizátory Renáta Embertová, Ivana Medová

před

po

před

po

 

Vyčištění přístupové cesty ke studánce po povodni v roce 2013

20.08.2013 20:19

V kalendáři akcí je již informace o akci provedené kladenskými skauty (v mezích možností bez mechanizace) dne 20.8.2013. Fotky zde. Děkujeme skautům. Díky.

Povodně 2013 Zbečno a okolí

03.06.2013 09:37

Článek o povodni 2002 zde  Vzpomínky na povodeň 2002  Od povodně 2002 je již řadu let  fotogalerie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Berounka  Povodeň v Česku 2002

Zde najdete fotografie 2013:

https://kemiska.rajce.idnes.cz/Povodne_Zbecno_-_Berounka_2013/

https://hlaj.rajce.idnes.cz/Povodne_2.6.2013_-_Zbecno%2C_Valentuv_mlyn%2C_Mostecky_mlyn/

https://hlaj.rajce.idnes.cz/Povodne_30.5._a_1.6.2013_-_Zbecno%2C_Dedkuv_mlyn%2C_Mostecky_mlyn/

Po opadnutí vody současné povodně 2013 u studánky Rozárky je přístup zcela zanešen nánosy ! Na plotě je patrná výška zaplavení a znečištění pletiva v celé výšce.

Pokud máte další fotografie, prosím poskytněte nám jejich zdroj, zveřejníme jej zde...díky. Admin

Odpověď Ved. správy CHKO Křivoklátsko, GŘ Kámen Zbraslav k našemu dopisu k situaci a následkům činnosti Kamenolomu Sýkořice a další informace naleznete v samostatné části našeho webu na úvodní stránce vlevo v menu s označením "Lom"

30.10.2012 18:59

Zde v blogu "Lom" zveřejňujeme postupně všechny informace, které se týkají našeho dopisu na GŘ Povodí Vltava /a dalším institucím/ k důsledkům činnosti Kamenolomu Sýkořice na životní prostředí. Vzhledem k rozsahu informací a ucelenému přehledu pro případné zájemce je zde i RSS kanál.

 

Uvítáme Vaše náměty i informace a případnou pomoc, protože celá věc není jen záležitost, která se týká lidí v nejbližším okolí lomu, ale týká se celé okolní veřejnosti a to již řadu let. Rovněž potřebná komunikace k této věci je možná s využitím kontaktů na Administrátora stránek uvedených na úvodní stránce vlevo. Přesto je potřebné se obracet zejména na volené zástupce občanů na všech úrovních, protože jejich kompetence jsou s podporou občanů, které zastupují nesrovnatelně vyšší.

Dopis pro GŘ Povodí Vltavy k situaci a následkům činnosti Kamenolomu Sýkořice

27.10.2012 08:16

Povodí Vltavy, státní podnik
generální ředitelství
Holečkova 8, 150 24 Praha 5

Vážený pane generální řediteli RNDr. Petře Kubalo,

obracíme se na Vás v prvé řadě s cílem získání Vašeho vyjádření (případně příslušného ředitele POVODÍ VLTAVY, závod Berounka s.p.) k zřejmému a již dlouhodobému porušování níže uvedeného Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v obci Zbečno k dalšímu jednání o níže uvedené souvislosti v druhé částí našeho dopisu. Bohužel nejen na katastrálním území obce Sýkořice je činnost lomu provozována. Také na části pozemků v katastru obce Zbečno jsou využívány některé pronajaté pozemky (pod nádražím Zbečno) společností Kámen Zbraslav s.r.o., Kamenolom Sýkořice a to skladováním kameniva a jeho nakládkou nákladních automobilů v celé pracovní době kamenolomu. Je to bohužel již několik let další odběrné místo sypkých materiálů (štěrků) umístěné v záplavové oblasti v blízkosti lomu pod nádražím Zbečno. Poslední velká povodeň ukázala, že záplavová oblast je určena správně, již v minulosti tyto umístěné štěrky spláchla voda do řečiště Berounky stejně jako most (s nosností 25tun pro autodopravu, v majetku kamenolomu), který je i nyní po jeho obnově využíván k přepravě kameniva. Přestože záplavové území již tehdy nebylo jiné, ptáme se proč tato zkušenost nebyla využita a z porušení Vodního zákona nebyly vyvozeny příslušné důsledky, když znění zákona je nejen logické, ale jistě správné. Je pro nás otázkou, proč nebylo pod nádražím Zbečno skladování již ukončeno, když navíc územní rozhodnutí pro tyto pozemky není a ani nemůže být (v důsledku znění zákona) kvalifikováno jako deponie kameniva, přestože se již po řadu let kamenivo zde skladuje a nakládá…

2. Další následné i samostatné negativní dopady pro všechny okolní chaty naproti nádraží, ale i části domů obce Zbečno v blízkosti nádraží a na protilehlé straně řeky Berounky na kraji obce jsou:        a.) stálý každodenní hluk, b.) vyšší prašnost v závislosti na vzdálenost zdrojů prašnosti a hluku k okolí v důsledku činnosti lomu. Předepsané kropení drtiče a prašných linek není zřejmě plněno v potřebném rozsahu, protože se kolem stejně práší. Z hlediska Vodního zákona je to možná nepodstatné, ale stálé a každodenní zatížení hlukem s počátkem pracovní doby od 6.00 hod ranní je neúnosné zejména pro nejbližší okolí v důsledku nakládky těžkých nákladních vozů i s vleky, které oproti běžným nákladním vozům rachotí neúměrně a každodenně obousměrně při průjezdu od lomu do středu obce Zbečno a pak převážně směrem na Sýkořici a dále. Výjimkou jsou soboty a neděle, ale v týdnu bývá nakládka v ranní pracovní době, ale často i mimo ni se nakládá autodopravcům někdy i do noci. Jsou i týdny, kdy kamenolom pracuje na dvě směny a tak si možná umíte představit jak v rekreační i obytné zóně, kde se nachází naše chaty a obytné domy občanů Zbečna se trvale znehodnocuje životní prostředí i náš majetek  z hlediska užitné hodnoty i ceny v nejbližších částech okolí lomu a zejména směrem k obci Zbečno. Poměr užitné hodnoty je 2 : 5, tj. 2 dny víkendu proti 5 znehodnoceným dnům! Využívání vlakové dopravy v současné době a po řadu let není vůbec viditelné, což je pro nás těžko pochopitelné, že není takové ustanovení od příslušných úřadů v oblasti životního prostředí, které by limitovalo způsob činnosti lomu v tomto směru. Pozůstatkem vlakové dopravy kameniva z doby dávno minulé jsou dosud stojící násypníky do nákladních vlaků za nádražím Zbečno, jejich převážné využití oproti nákladní autodopravě by zásadně ovlivnilo zlepšení uvedených dopadů i neomezenou zátěž na silnicích kolem lomu. Kamenolom Sýkořice má dostatek vlastních pozemků, které nejsou v záplavovém území aktivní zóny řeky Berounky (především uvnitř lomu) kam mohou být sklady kameniva v souladu s Vodním zákonem umístěny. Úpravy terénu k vytvoření vhodné plochy jsou jistě pro kamenolom řešitelné podíváme-li se jak velké dílo za řadu let bylo vytvořeno a jak hodně toto území narostlo.

Průvodním jevem nákladní auto přepravy je rovněž zvýšená prašnost kolem silnic (nejen z drtiče kamene). Je nám jasné, že s povrchovou těžební činností, je jakákoliv jiná podnikatelská činnost málo srovnatelná. Příkladem jsou i odstřely v lomu, při kterých všem v blízkém okolí otřesem téměř nadskočí chata či dům. Přitom víme, že se některé věci (způsobem odstřelu a určitým odhlučněním drtiče) částečně zlepšily, ale uvedené nedostatky zůstaly. Znehodnocení životního prostředí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko je viditelné a hlavně slyšitelné na silnicích, které nebyly na takovou zátěž projektované a na kterých je mnohaletá zátěž patrná. Průjezd rachotících náklaďáků s přívěsy v těsné blízkosti domů i chat zejména kolem silnice ovlivňují neúnosně všechny, kolem nichž se jezdí. Úzké silnice v obcích bez chodníků mají zásadní vliv na bezpečí chodců, vedle kterých se řítí tyto velké nákladní rachotiny. Tyto dopady nepatří do kompetencí Povodí Vltavy, ale zmiňujeme je pro úplnou představu dopadů na dlouhodobé znehodnocování života v této jinak krásné krajině rozšiřující se těžbou a dalšími návaznými činnostmi lomu. Víme, že za léta činnosti lomu byly učiněny některé kompenzace občanům v okolí lomu i obci Sýkořice, kteří na negativní dopady již upozornili, ale i díky lidem na příslušných institucích, kteří řadu dopadů činnosti lomu pozitivně ovlivnili. Některé vývojové změny v technologii těžby již nastaly, zejména změny při zpracování kamene. Situaci ovlivňují významně limity prašnosti, hluku a zátěže silnic, které nejsou dosud pro život v této lokalitě únosné. Víme, že jsou bohužel i další negativní dopady na druhé straně lomu směrem k Sýkořici a že činnost lomu výhledově nekončí naopak záběr půdy směrem k Sýkořici narostl, proto by měla být učiněna včas další opatření, aby se snížily všechny dopady na kvalitu života občanů v okolí lomu znehodnocování jejich majetku a přírody v této lokalitě.

Obtíže nám nezpůsobují zaměstnanci lomu, oni jsou zde jen zaměstnáni a neurčují rozhodující podmínky a technologii v celé řadě činností kamenolomu, jejich nelehké práce si vážíme. Situaci ovlivnili i dřívější majitelé pozemků, kteří již prodali anebo dosud pronajímají své pozemky kamenolomu. Odstranění příčin negativních důsledků je vždy efektivnější než řešení následků špatných rozhodnutí.

Skládky a nakládka autodopravy je stejně obtížná i pro chataře na druhé straně lomu (za nádražím po proudu řeky), ale je tu rozdíl, že tato lokalita zřejmě není v aktivní zóně záplavového území.

S druhou částí negativních dopadů činnosti Kamenolomu Sýkořice se obrátíme s žádostí o pozitivní změnu na příslušné instituce v oblasti životního prostředí, CHKO Křivoklátsko, majitele silnic a majitele pronajímaných pozemků v této lokalitě, zástupce okolních obcí Zbečno a Sýkořice, Stavebnímu úřadu Křivoklát i Českému svazu ochránců přírody s působností ve Zbečně zasíláme nebo přímo předáme kopii tohoto dopisu na vědomí. Rovněž budeme informovat český management kamenolomu Sýkořice se sídlem v Praze a požádáme o přenesení informace na majitele kamenolomu Kámen Zbraslav tj. rakouskou společnost Asamer. Tento rakouský rodinný podnik na rozdíl od českého provozovatele Kamenolomu na svých stránkách https://www.asamer.at/philosophie zdůrazňuje ve svém desateru mimo jiné (např.poskytnutí specializace zaměstnancům,  jejich zabezpečení i výši průměrných výdělků) důležitost dobrých sousedských vztahů s okolními obyvateli, odpovědnost za region, úzkou spolupráci s ekologickými organizacemi a jiné pozitivní přístupy. Chceme být v dohledné době přesvědčeni, že to nejsou proklamace, které se týkají jen Rakouska, ale také České republiky ve Zbečně a že platí obdobně i pro Kamenolom Sýkořice a okolí.

Předem děkuji za Vaše vyjádření, které zejména k první části našeho dotazu očekáváme.

S pozdravem

Roman Čížek, vlastník sousedních pozemků kamenolomu Sýkořice v kat. území obce Zbečno proti nádraží Zbečno (roman.cz@seznam.cz ; mobil 602391330)

za další občany z okolí.

P. S. Nejen pro uvedené instituce, kterým dáváme na vědomí náš dotaz i s žádostí o změnu stavu přikládáme tu část zákona, kterou si každý může na Internetu nalézt včetně prohlížečky záplavových území.

Ve Zbečně dne 25.10.2012                                                                          

 

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

 

se zmse změnami:

76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb., 157/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 150/2010 Sb., 77/2011 Sb., 151/2011 Sb., 85/2012 Sb.

uveřeuveřejněno v:

č. 98/2001 Sbírky zákonů na straně 5617

schváschváleno:

28.06.2001

účinnúčinnost od:

01.01.2002

§ 67

Omezení v záplavových územích

1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

(2) V aktivní zóně je dále zakázáno

a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

 

 

 

aktivní zóna záplavového území pro Q100

 

záplavové území 5-leté vody

 

záplavové území 20-leté vody

 

záplavové území 100-leté vody

 

záplavové území největší zaznamenané přirozené povodně

Prohlížečka záplavových území

Mapa

Obnovení Masarykovy vyhlídky v roce 2012

05.10.2012 23:24

 1. krátká zpráva o novém průseku:

Na základě pochopení a pomoci CHKO se sídlem ve Zbečně vznikla smluvní dohoda mezi CHKO Křivoklátsko a majitelem přilehlých pozemků Romanem Čížkem, který realizoval obnovení Masarykovy vyhlídky na svém pozemku. Zhotovení lesního průseku je nyní již z velké části jím provedeno za menší pomoci přátel ze Zbečna a jeho rodinných příslušníků. Díky vstřícnosti Pavla Mouchy, Ing. - zástupce vedoucího správy, lesníka a Petra Hůly, RNDr. - vedoucího správy CHKO Křivoklátsko bylo obnovení vyhlídky realizováno. Již od 5. října 2012 je možné spatřit krásné údolí řeky Berounky s Masarykovým mostem a část obce Zbečno tak jak je spatřil ve své době Tomáš Garrigue Masaryk (7.3.1850 - 14.9.1937) nazývaný: Prezident osvoboditel. Jeho výhled byl trochu větší, protože stráně nebyly zalesněné tak jako dnes.

Žádáme všechny kolemjdoucí, aby do průseku nevstupovali zejména z důvodu pokračujících prací a hlavně z důvodu vysokého rizika úrazu. Děkujeme za pochopení a přejeme všem krásný výhled, který je možný přímo ze silnice od Masarykovy babyky. Průsek má ve své ose v nejnižší zalesněné části právě zde popisovanou studánku Rozárku, která je ale ze shora nepřístupná! Přístup ke studánce je popsán v rubrice kontakt. Fotografie vyhlídky jsou zatím z části k dispozici na Rajčeti zde s odkazem. Budou ještě doplněny.

https://romancz.rajce.net/Obnoveni_Masarykovy_vyhlidky_ve_Zbecne_na_soukr._pozemcich_a_vycisteni_prilehleho_pozemku

https://romancz.rajce.idnes.cz/Vyber_z_fotek_-_obnoveni_Masarykovy_vyhlidky_rijen_2012/

Video o Masarykově babyce se zmínkou o vyhlídce

Admin. 5.10. 2012

Nový výhled...

Zjištěné pamětní údaje kronikářkou obce Zbečna pí Šimáčkovou

07.05.2012 10:54

ZBEČENSKÁ STUDÁNKA? ROZÁRIE? Okrašlovací kroužek? Řehořů?, při místní organizaci NJ SOKOLSKÉ ve Zbečně. Dal zříditi studánku u Sv. Rozárie nákladem málem 50 korun. Poněvadž studánka dává vody v čase oprav obecní pumpy skorém půl obci, žádáme snažně slavný obecní výbor o milostivou finanční podporu. V naději, že slavní obecní zastupitelé, uctivou naši prosbu neodmítne, znamenáme se v plné úctě za výbor: Josef Píhrt tč. - jednatel František Šindler ? předseda
Ve Zbečně 23. Listopadu 1909


Svatá Rozálie
Svatá Rozálie (1130 - 1166) je křesťanská světice uctívaná zejména jako ochránkyně proti nakažlivým nemocem. Podle tradice se narodila na Sicílii do vysoce postavené rodiny. Žila klášterním, později asketickým životem v osamění. Když byly v roce 1624 nalezeny její ostatky, měly být převezeny do Palerma, kde díky tomu rázem skončila morová epidemie.

Budu se pídit dále, kronikářka ze Zbečna.

P.S. Další historické údaje v souvislosti se Zbečnem naleznete včetně fotografií v rubrice Zajímavé odkazy v levém sloupci a dále v článcích v rubrice Novinky  Nově naleznete historické fotografie na našem druhém webu v části Fotogalerie historická

Jiná verze původu názvu studánky z následujícího článku: 

Proč prezentace studánky Rozárky?

18.03.2012 08:34

Proč prezentujeme Rozárku je uvedeno na Úvodní stránce.

Zde i v Novinkách zveřejníme vývoj v této věci.

Fotogalerie bez omezení počtu fotografií je vytvořena rovněž na Rajčeti idnes s následující adresou:

https://romancz.rajce.idnes.cz/Rozarka_studanka_ve_Zbecne_a_jeji_okoli

Další fotky již byly přislíbeny.  Budou zřejmě jen na Rajčeti, kde kapacitně není omezení jako je zde.

Stručný popis čištění studánky v roce 2011:

TAK JSEM TI POSLAL PÁR FOTEK, JAK JSME VÁLČILI PŘI ČIŠTĚNÍ A VYKLÍZENÍ STUDÁNKY, VYVOZILI JSME 23 KOLEČEK BORDELU, JAK TAM SPADNUL TEN STROM, PAŘEZ JSME VYKRÁKALI VEN A PAK JSME VYČISTILI VYPUMPOVÁNÍM ROZÁRKU, SNAD SE TI FOTKY LÍBÍ, JSOU VÁŽNĚ SUPER A NIKDO NEPOZNAL NA NĚKTERÝCH, ŽE JE TO STUDÁNKA, MYSLELI, ŽE JE TO NĚJAKÁ JESKYNĚ. TAK ZATÍM AHOJ JARDA DVOŘÁK

fotogalerie zde

Na Vaše dotazy odpovídá Rudolf Pecháček - studánková poradna RS ČSOP Brno

Menu: Seznam diskusních fór•Seznam příspěvků•Nový dotaz•Hledat•Přihlásit se
Renovace a úprava studánky pro veřejnost
Autor: Roman (IP zapsáno)
Datum: 29.01.2010 22:48

Zdravím s dotazem, kdo mi poradí se studánkou v lokalitě křivoklátské lesy, Zbečno. Jsem majitelem pozemku a chci provést úpravu okolí a zřízení nějaké kašny s výtokem z trubky.Vím, že na to jde požádat i dotaci, ale nevím jinak jak to provést. Je to ve skále a voda je kvalitní (pokud není z okolí znečištěná).Obec zatím nechce v tom nic dělat a ochranáři také ne. Je to v chráněné oblasti.Díky. R. Čížek
Volby: Odpovědět na tento příspěvek•Citovat tento příspěvek

 

Re: Renovace a úprava studánky pro veřejnost
Autor: pechacek (IP zapsáno)
Datum: 31.01.2010 06:50

Dobrý den,
pokud je pramen na Vašem pozemku a obec ani CHKO Vám něchtějí přispět, pokuste se z dotazem a žádostí o příspěvek obrátit na ministerstvo pro místní rozvoj. V případě, že pramen má kvalitní vodu a bude veřejně přístupný je to určitě v jejich kompetenci.
Přeji hodně zdaru.

Rudolf Pecháček - studánková poradna ČSOP Brno
 

Tento dotaz je již starší, z doby (29.01.2010) předchůdců vedení současných institucí. K dopisu současným představitelům nemáme dosud písemné odpovědi se kterými by bylo možné Vás seznámit. Přesto již s nimi bylo ústně jednáno i v nedávné době. CHKO Křivoklátsko hledá nyní formu možné pomoci.

Admin 24.5.2012

 

Sent: Thursday, May 24, 2012 9:39 AM
Subject: Fw: Prosba o pomoc
 
Dobrý den,
dovolte mi Vás seznámit s žádostí o pomoc níže uvedenou. Prosím o kontakt na kompetentní osoby v této věci na MMR ČR. Bylo mi sděleno, že tato věc přísluší do kompetence MMR. Na starosty i CHKO Křivoklátsko jsem se opět nedávno obrátil, ale jen CHKO nyní začne hledat možnosti pomoci. Vše je patrné na stránkách https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/news/dopis-starostum-zbecna-sykorice-chko-krivoklatsko/ https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/news/jak-dal-/ a dalších stránkách a fotografiích https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/
Předem děkuji za odpověď a pomoc, kterou hledám.
S pozdravem
Roman Čížek
t. 312310848 ;602391330
 
Sent: Sunday, March 18, 2012 12:30 PM
Subject: Prosba o pomoc
 
Vážení pánové starostové a pane vedoucí CHKO Křivoklátsko...(dopis)
 
Opětovná písemná žádost na MMR z 24.5.2012

 

Dopis starostům Zbečna, Sýkořice a ved. CHKO Křivoklátsko

18.03.2012 07:09
Sent: Sunday, March 18, 2012 12:30 PM
Subject: Prosba o pomoc
 
Vážení pánové starostové a pane vedoucí CHKO Křivoklátsko,
 
dovoluji si Vás (některé opětovně) požádat o pomoc i radu. Zjistil jsem nyní nové označení “Užitková voda” zřejmě ze strany obce Zbečna u studánky Rozárka, které chápu. Označení na cedulce ” Pitná voda 30 m” učinili sousedé po vyčištění v loňském roce. Chápu, že se situace změnila a viděl jsem osobně, že je zase ve vodě listí apod. Proto na podporu zásadního řešení jsem vytvořil internetové stránky, kde bych chtěl získat podporu prezentací potřebné pomoci tak, aby voda nemohla být znečišťována a byla trvale zabezpečena. Prezentaci jsem vytvořil na stránkách https://rozarka-studanka-zbecno.webnode.cz/ Vytvoření projektu je zřejmě možné s pomocí CHKO nebo příslušného ministerstva k získání potřebné dotace, již v minulosti jsem byl takto informován. Neumím, ale sám stvořit takový projekt, který by měl šanci na úspěch. Jsem si vědom, že obce i CHKO má řadu jiných potřebných věcí k řešení, přesto si myslím, že by tako akce k zvelebení studánky mohla být řešitelná. Nejsem odborník vodohospodář a ani hygienické věci neznám dobře, ale jistě jiní je znají natolik, že by mohli poradit kudy vede cesta k cíli. Také Vás považuji za odborníky, kteří ví jak se podobné věci realizují. Proto Vás opět žádám o radu i pomoc. Pokud nebudete proti, Vaše vyjádření a případnou pomoc zveřejním na uvedené internetové adrese. Tyto stránky budou nápomocny i pro případné zájemce k nezbytné komunikaci.
Přeji hezký den
Roman Čížek
tel. 602391330, 312310848
 

 

Zbečno - detailnější a rozsáhlejší povídání

11.03.2012 00:36

Koza, Jalový, Pěnčina, Křížovská hora, Zámecké vrchy. Prahorní a prvohorní útvary složené z tvrdéhočerveného porfyru a drobové břidly. Na dně pravěkého moře překrývajícího celé Čechy to byly nevelké vrchy, mezi nimiž mořský proud ukládal hrubší i jemnější písek, štěrk a oblázky a vytvořil tak časem téměř jednolitou pláň.

Když proud

zeslábl a voda opadla, vyčněly jednotlivé vrcholky nad hladinu a voda, která si nalezla měkčí podloží hloubila si pomalu, ale jistě své údolní koryto i koryta přítoků.Tak vznikl dnešní, pro nepřipraveného návštěvníka tak úchvatný a napoprvé překvapivý pohled na údolí Berounky a obec Zbečno. Poté, co jste po někdejší tzv. zbečensko -křivoklátské stezce vedoucí od Prahy přes Unhošť, Horní Bezděkov, Bratronice a Běleč procházeli poklidnou, mírně zvlněnou krajinou spojující Lánskou pahorkatinou plošší Kladenskou tabuli s hornatou Křivoklátskou vrchovinou, bez varování vám nabídne od Sýkořice pohled na koryto Berounky obtáčející mocným obloukem jeden zčetných ostrohu a obracející se do svého protisměru. Na jejím levém břehu, o více než 150 metrů pod sebou, najdete malebnou obec. Zbečno, jakoby přikrčené v ohybu údolí, schované před zraky nevítaného návštěvníka, vás bude vítat postupně. Při prudkém sestupu do údolí nejprve domky přimknutými ke svahům, poté rozšiřujícím se údolím, až vám otevře svou prostornou, úpravnou náves s kostelem, farou, školou a skvostem dochované lidové architektury - Hamousovým statkem.Nejstarší osídlení na katastru obce dokládají mohyly halštatské kultury z mladší doby bronzové prokopané v 90. letech 19.století v lokalitě na Podřežích (minuli jsme ji za křižovatkou Luby cestou od Bělče).Toto pohanské pohřebiště v polích kolem bývalého tzv.Švejdova háje už dávno upadlo v zapomnění. Postup osídlování kraje dokládá i zaniklá středověká osada, která se rozkládala také na Podřežích, jižně od halštatského mohylníku; podobná osada ze stejné doby se nacházela v nedalekém Stříbrném údolí. Archeologické předměty (např. střepy z pravěkých i středověkých nádob) byly při různých stavebních pracích nacházeny i přímo ve Zbečně. Obec sama vznikla nejpozději vil. století, v období první kolonizace, a patří k nejstarším v Čechách. Pro zřejmě dřevěný dvorec bylo vybráno místo na soutoku vodních toků, mezi Mízou (Mží - Berounkou) a Klíčavou. Ze dvou stran byl chráněn řečištěm, na přístupné straně byly zbudovány příkopy a valy Zbečno se brzy stalo významným hospodářským centrem, neboť jeho Újezd sahal na západ až k Plasům. Bylo také sídlem knížecím, jak se o tom zmiňuje kronikář Kosmas (t 1125). Podle „sběhu" dvou vod bývalo odvozováno i pojmenování dvorce. Jeho jméno bylo mnohými kronikáři chybným přepisováním a neznalostí místopisu komoleno,čímž vznikl nynější tvar (např. Stehen, Stieben, Stybeczno, Stebecno, Zcibecno, Ztbecno). Jiný byl názor, že se jednalo o místo stébelnaté, snad bažiny dolního toku Klíčavy, porostlé rákosím. Prof. Antonín Profous se kloní k variantě odvozené od slova jistby, tedy bašty, čepy u rybníků. Někteří vykladači zde hledají také význam „kolová stavba, srub sloužící ohrazení tvrzí". Ať tak či onak, určité události, vážící se zároveň k počátkům české státnosti, jsou uváděny pouze formou pověstí nebo nepřílišpodložených zpráv pozdějších kronikářů.Tak například: „Kněžic Václav, aby záměrům své matky Drahomíry nepřekážel, usadil se ve Zbečně, aby mohl nepozorovaně svou babičku Ludmilu na Tetíněnavštěvovati, maje při sobě pouze svého služebníka Podivena". Nebo:„Když se zmocnil Břetislav II. roku 1099 hradu Rakous, navrátil se do Čech roku 1100. Zajel na hrádek zbečenský, kde hodlal tráviti vánoce a krátiti si čas lovem. Dne 20. prosince, ten den před svTomášem apoštolem, byl kníže ráno na mši a pak se odebral na lov do lesů při potoce Klíčavském, kde se dlouho do noci zdržel. Kdyžse vracel z lovu, vyšli mu již lovčí s lucernami naproti. Tu jakýsi zločinec, jménem Lorek, vyskočil ze zákoutí a vrazil vší silou oštěp knížeti do břicha a veskrze ho probodl. SběhU se lidé a oštěp z omdlévajícího vytáhli a dopravili knížete do hrádku. Jim zase stíhali vraha, který na kůň vsednuv, pryč tmou ujížděl. Ale kůň i s vrahem zřítil se do výmolu deštěm vyhloubeného. Vrah při pádu nešťastnou náho ou se sám vlastním mečem probodl. Kníže sám zůstal naživu do druhého dne. Umírající odkázal svému synáčkovi pouze lovecký oštěp a lovecký roh. Zemřel časně ráno 22. prosince 1100 v rukou kněží." Protože byl dvorec časem přeplněn, zakládali postupnělidé svá obydlí kolem něho.Tak vznikla i obec Zbečno. V té době(kolem 1110) byl Vladislavem I. nedaleký dřevěný lovecký hrádek Křivoklát přestavěn na kamenný hrad. Tam se začali uchylovat Přemyslovci a tak hrádek zbečenský, pouze ze dřeva stavěný, pozvolna upadal ve vladařovo zapomenutí. Taktéž lovecký hvozd nazývaný někdy „zbečenský" začal být stále častěji nazýván„křivoklátským". Centrem hospodářského života však Zbečno nadále zůstalo. Ke dvorci zbečenskému měli někteří obyvatelé závazné služebnosti, kterými jaksi „platili" zejména za půdu jim panovníkem přenechanou.Tyto povinnosti byly přeneseny i k nově zbudovanému Křivoklátu. Ze zachovaných listin se dozvídáme doslova toto: „Ve Zbečně jsou někteří, že mají hrad mésti a věže kliditi, když páni káží. Také jsou tu topiči, kteří JM. velkou jizbu na hradě topiti mají od sv.Havla až do sv.Jiří. Jeden má JM. lopaty dělati, aby se jimi hrad čistil a trůčky k nošení hnoje. Jsou tu také tři holoty, kteří mají na lov z práva jíti.Také jsou čtyři rybáři, každý z nich dává každý pátek za 14 grošů ryb. Jeden platí k stolu pana purkrabího na velikou noc hluchého tetřeva. Tu jsou také tři ptáčníci, počnouc od neděle sv.Petra na každou neděli jednu kopu sýkor a stehlíků až do sv.Václava a tolik veveřic, kolik dní masopustu. Je tu také jeden lovec zvířecí z práva ku hradu. Jeden z roku do roka dává do kuchyně dva kosíře a sekeru masní a když by se které z toho zlámalo, má hned jiné dáti.Také je tu jeden, jménem Hlavův, má čtvera nosidla, jako na nich kámen nosí all lopat, jako jimi námel strouží a k těm potřebám mají jemu královskými koňmi dříví navoziti.Též jest tu jeden, kolik neděl masopustu kterého roku, tolik veveřic ku páně purkrabovu stolu býti má". Tyto služebnosti se postupem času vyvíjely anebo zanikaly. To podle toho, jak měl být robotnými manskými povinnostmi zabezpečen provoz hradu. Jakou lahůdkou byly veverky nevím, ale vytopit velkou hradní jizbu dalo asi pořádnou fušku. Polesí severně od Zbečna, konkrétněbývalá hájovna Klíčava, inspirovalo Aloise Jiráska natolik, že sem v jedné za svých pověstí umístil působiště hajného Šípá, pozdějšího„ohnivce" krále Václava IV „Byl to sivý bradatý muž hustého šedého obočí" píše o něm Jirásek, „vážných zachmuřených lící". Chmurné a přísné vzezření, rudý šat s kuklou, ne nepodobnou katovské, rudá sukně a nohavice, vysoké škorně a zcela bílý kůň s bohatým postrojem, to vše patřilo ke zcela mimořádné manské povinnosti - ke královu ohnivci.Ten za jedinou povinnost, a to pálit před králem, obdržel zdarma, bez úroků a břemen, tzv. ohnivý dvorec. Ohnivec, palič nebo také pálivec táhl s králem a nelítostně a tvrdě pálil, kde král přikázal. A to nejen v případě válečného tažení. Ani v dobách míru nescházel v králově průvodu a velkými ohni napřed oznamoval králův příjezd. K počátku 14. století a k pomístním názvům některých lokalit na zbečenském katastru se váží také lidové pověsti.Ty, které hovoří o tzv. Zajícově dubu" nebo o hájovně „Zakopaném" nesou poněkud obrozeneckého ducha odporu proti cizákům. Když si prý do Čech Jindřich Korutanský (vládl 1307 - 1310) přivedl vojsko, které v zemi činilo mnoho škod, vystoupil proti němu Vilém Zajíc z Valdeka.Třináct zajatých Korutanců údajně na dubu pověsil a když byla těla sňata, nechal je zakopat v místě dnešní hájovny. Nejstaršími dochovanými stavbami ve Zbečně jsou fara a kostel sv.Martina. Fara stojí podle mnohých známek na místě bývalého knížecího dvorce, část její dnešní zahrady se rozprostírá na území bývalého hřbitova (zrušen v roce 1839). První zmínka o zbečenském faráři pochází z roku 1330. Zbečenský farář často spravoval i řadu far a kostelů i v obcích značně vzdálených. Za všechny jmenujme alespoň Nové Strašecí, Panoší Újezd, Broumy, Stradonice, Nezabudice, Veliz, Bratronice, Běleč nebo Mutějovice. Katolická fara se jako jedna ze dvou v Rakovnickém kraji udržela ve Zbečně i za husitských válek, přestože byl kostel zpustošen a opuštěn a obec husity vypálena. Nejstarší dochovaná matrika pochází z roku 1658. Původně románský kostel, zasvěcený sv.Martinu, patrně stál již v době knížete Břetislava II. Za vlády Karla IV v roce 1350 pořídil arcibiskup Arnošt z Pardubic soupis kostelů českých, ve kterém je uveden i farní kostel ve Zbečně s velkým nadáním.Také po husitských válkách osadníci na spáleništi znovu vybudovali svá obydlí a Zbečno kolem roku 1500 nabylo takového rozsahu, že bylo králem Vladislavem Jagellonským povýšeno na městečko s právem trhovým. Pozdně gotická přestavba kostela, která probíhala od 70. let 15. století a končila po roce 1520, úzce souvisela s tzv. Vladislavskou přestavbou Křivoklátu, patrně ji vedl některý z mistrů křivoklátské stavební huti. Ale ani z nové podoby kostela se zdejší osedlí netěšili dlouho. Po sto letech, za třicetileté války, bylo Zbečno opět zpustošeno a upadlo do té míry, že se stalo nepatrnou vsí o 17 obytných budovách (14 chalup a 3 grunty) se 73 obyvateli. Jen těžko se Zbečno - a nejen ono - vzpamatovávalo z válečných časů. Vzhled zbečenského kostela v roce 1678 je zobrazený na mapě mlýnů, uložené v třeboňském archivu. Do roku 1685 byli zbečenští poddanými krále. 5. června toho roku koupil křivoklátské panství Arnošt Jindřich Josef, hrabě z Valdštejna, nejvyšší hofmistr království. Valdštejnové byli tu pány až do roku 1734, kdy provdáním Marie Anny Valdštejnové za knížete Fůrstenberka přešlo panství, které přinesla nevěsta věnem, v majetek rodu Furstenberků. Za panství Valdštejnůbyla v letech 1707 - 1711 vystavěna nová budova fary s hospodářskými budovami, čtvercovým dvorem a klenutou bránou, o několik let později (1714 - 1716) byla provedena také vrcholněbarokní přestavba kostela, který dostal dodnes dochovanou podobu. Plány k přestavbě, nejen kostela ve Zbečně, ale i v Petrovicích,Šanově, Lišanech, Kněževsi a Nižboru a zámečku v Krušovicích vypracoval Marc Antonio Canevala. Zároveň byl zbečenský kostel obohacen o nový bohatě vyřezávaný barokní oltář a o další jednotně řešené vybavení. V ohradní zdi bývalého hřbitova stála zvonice, která byla při jeho zrušení v roce 1830 nahrazena věží v západníčásti kostela. Původní zvony (větší z roku 1753 a malý z roku 1762) byly po dostavbě věže umístěny na jejím vrcholu (včetně původní dubové stolice) V pátek 12.1edna 1917 však byly naposledy na celou hodinu rozezvučeny a přes žádosti a prosby občanů i farního úřadu rekvírovány k válečným účelům. Prostřední zvon zbyl sice na věži, ale „bylo trapno poslouchati jeho hlas" neboť byl puklý. Přelitý zvon má nápis: „Roku 1567 ulit, roku 1922 přelit k chvále Boží a sv.Martina". První letopočet však není správný, protože původní zvon nesl rok výroby 1579. Do složité stavební minulosti kostela umožnila nahlédnout vedle písemných dokladů zejména oprava fasád, realizovaná v roce 1993. Kostel s farou uzavírá na západní straněobdélníkovou náves, která je středem obce a svým charakterem připomíná urbanistický styl kolonizace 13-století. V roce 1933 zbečenský kronikář Emil Gregor zapsal: „Zbečno zůstalo v architektuře dlouho konservativní a stavby jsou dávného původu. Najdeme zde opravdu několik typických dřevěných budov. Krásné jsou, pravda, ale jen venku, na povrchu - uvnitř cítíte vetchost a trouchnivinu. Bohužel není daleko doba, kdy tyto památky zmizí úplně" Přitom jmenuje několik posledně zmizelých dřevěných staveb Qonášův grunt, Natanovna) na jejichž místě vyrostly „nové, pěkné domky s prostornými byty" ale i několik dochovaných domů například v lokalitě „V uličkách" (Mutinovna, Pytlíkovic, Kajprovic). Kronikář téměř věštecky dodává: „Škoda je těch staveb, želíme jich s hlediska historického, ale praktický dnešek, tak bezohledný, zničil a ještě zničí cennější věci a památky. Proto je nutné smířit se s touto skutečností. Starý venkovský ráz bude jednou ten tam."„Ten tam" však nebyla stará kovárna a to až do roku 1972, kdy, bohužel, došlo k její naprosté přestavbě,. Její výheň byla poprvé zapálena v roce 1450 a posledním kovářským mistrem, zpracovávajícím zde uměleckým způsobem žhnoucí kov byl ještě na začátku sedmdesátých let dvacátého století Alois Čermák. Relativně většíštěstí měla tak zvaná obecní pastouška, v níž byli ubytováváni obecní chudí. Podélná chalupa čp. 13 byla už téměř zborcená, kdyžse její nový majitel rozhodl zachovat alespoň charakter vnější podoby stavby. V interiérech některých dochovaných starších stavení bychom jistě narazili na mnoho dokladů původního vybavení interiérůsloužících zvláště k řemeslným účelům.Tak například v čísle 35 (někdejší pekařství) je citlivě uchovávána už stěží fungující pec, včetně původních litinových součástí (dvířka, klapky, kličky). Jedinou dochovanou dřevěnou roubenou stavbou je dům usedlosti s popisným číslem 22. Jedná se o významnou památku lidové architektury ve středních Čechách, která reprezentuje způsob výstavby bohatších usedlostí. Snad jen šťastnou shodou okolností všichni jeho postupní majitelé zachovali exteriér i interiér domu prakticky v historickém stavu bez podstatných novodobých úprav nebo přístaveb. Proto byl dům v roce 1992 zakoupen Památkovým ústavem středních Čech od posledního majitele, postupně prozkoumán, opraven a zpřístupněn veřejnosti. Usedlost byla zbudována na sklonku středověku. Nejstarším hospodářem, známým jménem, byl na přelomu 16. a 17. století tesař Blažej Starý. Statek byl postupován dědictvím nebo prodáván zejména vdovami po hospodářích, hospodařili na něm hospodáři úspěšní i méně zdatní, do jejich života a úsilí necitelně vstupovaly ničivé války procházející krajem i nepřízeňpřírody. Pro nás je dnes důležité, že dům, tak, jak v něm žili lidé v 17. a v první polovině 18. století, je v zásadě zachován. Vstoupíme-li z návsi od kostela do střední části objektu, tedy do vysoké vstupní síně, napravo nás uvítá obytná část. Původní jizba, v jejímž rohu byla archeologickým průzkumem odkryta nejstarší část domu - spodní část pece v tzv. dýmné poloze, obsluhovaná přímo z místnosti, se při přestavbě po třicetileté válce přeměnila ve světnici, vytápěnou ze síně, kam se odváděl i kouř. Vstup do později přistavěné světničky, která rozšířila obytný prostor, byl původně oknem směřujícím ze světnice přímo do dvora. Ke světnici v síni přiléhá do kouta vestavěná zděná černá kuchyně. Po levé straněod vstupu se nacházejí dvě komory: horní (patrová) sloužila jako obilná sýpka a je přístupná z dřevěné pavláčky. Tento patrový blok možná pochází už z předbělohorské výstavby. Je tu také sestup do sklepa a za ním rampa k později vestavěné, zděné, výměnkářské„bytové jednotce" se světnicí a samostatnou klenutou kuchyní. Zhruba proti vstupu je východ na dvůr, respektive do jakési kapsy, která byla zčásti vyplněna tělesem pece, vysunutým sem z kuchyně(dnešní podoba zrestaurována Petrem Volfem, hrnčířem v Novém Strašecí) a schody na půdu (taktéž restaurovány). Asi nejvýraznější a nejúspěšnější dobou existence usedlosti bylo období dvou generací vynikajících hospodářů Hamousů. Hamous František spravoval statek od roku 1763 po svém tchánovi Janu Hroudovi, jehož hospodaření nebylo nejlepší a zanechalo na majetku vysoké dluhy. Mimo jiné i l60 kop vrchnosti za pivo, což spolu s dochovanou částí zařízení na spouštění sudů do sklepa svědčí o tom, že ve stavení byla svéhočasu také krčma. Zeť Hamous nejenže vyplácel dluhy po svém předchůdci , ale dále investoval, přestavoval a opravoval (například přístavba světničky, rekonstrukce kuchyně a větší části vnitřních povrchů roubených stěn). I když závětí předal majetek svému synovi Dominikovi až den před svou smrtí, v říjnu 1819, ten prakticky hospodařil na gruntu již od roku 1805.0 tom, že byl v obci váženou osobou, svědčí zejména to, že byl i zbečenským rychtářem a usedlost je za jeho hospodaření zmiňována jako rychta. Dominikův syn Josef už nedokázal usedlost spravovat jako jeho dva předkové a grunt byl dán roku I860 do dražby. Od dob Hamousůzůstala podoba jednoho z největších statků ve Zbečně (spolu se statkem Jonášovým, prodaným a zbořeným v roce 1826) prakticky nezměněna. Za starých časů byl hlavním zaměstnáním zbečenských lov v lese i ve vodě. Postupně však zvláště zvěře v křivoklátských lesích ubývalo (např. poslední volně žijící medvěd byl zastřelen v roce 1692 v bělečském revíru, rys u Karlovy Vsi 1695, vlci se udrželi až do počátku 19- století)To byl jeden z důvodů, proč vedle tvrdé práce v lese přecházeli obyvatelé na zemědělské hospodaření. Zbečenské údolí trpělo nedostatkem polí, půda byla kamenitá a v prudkých svazích. Pole se tedy zakládala na návrších, kde byla půda kvalitnější, ale nezpracovaná. Proto se musel nejdříve vykácet les a teprve potom zakládat hospodářství. Vrchnost dovolila sedlákovi a jeho dětem za dost těžkou robotu usazovat se na těchto pozemcích.Tak vznikaly nedaleko bce samoty a hospodářské statky, jejichž názvy vystihovaly i jejich původ. Dubina, Novina, Plačov, Luby, Podřeže, Plazy (s vrchů bylo dříví smýkáno - „plazeno" k řece a tam vázáno do vorů). Místní část obce, zvaná Senecká (v sedle mezi vrchy Lenčinou a Jalovým), je na jižní straně velmi úzce spojena s obcí Sýkořice. Hranice katastru protínala např. i zahrádku či část dvorku, běžela i všeli jak mezi domky. Ležela tedy Senecká na katastru dvou obcí. Zbečno tvořilo jednu obec se Sýkořicemi (osamostatnění 1852 nebo 1853), každý měl ale svého rychtáře, i s Újezdem (samosprávu obdržel 1899, v současnosti opět součást Zbečna). Ze zemědělských plodin byly pěstovány hlavněbrambory a ječmen, velká váha byla kladena na chov dobytka a ovcí. Pozůstalou mužskou lesní činností bylo zvláště při polomech nebo napadení škůdci pálení dřeva v milířích nebo stavění vorů. Vory se stavěly na spodním toku Klíčavy, v jarní době s přívalem vod bývaly vypuštěny tři rybníky na jejím horním toku a vory byly splaveny dořeky. Voroplavba postupně ustala v polovině 19- sto- letí; zcela znemožněna byla povodní v roce 1872, kdy řeka změnila tok ařečiště. I když ve větších vsích už před polovinou 19. století nastávalo národní probuzení, Zbečno jakoby se vyhýbalo duchu volnosti a svobody, a ještě dlouho po zrušení roboty (1848) bylo ke své vrchnosti loajální. Z područí křivoklátského panství se zbečenská obec vykoupila až 20.prosince 1862. O škole ve Zbečně se poprvé zmiňuje zápis o jednání zástupců Bělče, Zbečna, Sýkořice, Újezda a Račic z roku 1723, kdy se zavázali „platiti kantorovi obilím po tu dobu, pokud bude hráti (na varhany v místním kostele) a bude-li kantor zpěvák" (na kůru).Tak bylo ujednáno na zbečenské rychtě a povinnost platit každý rok trvala ještě v polovině 30. let 20. století. Dřevěná budova školy stála naproti faře, které také patřila, a zbečenský duchovní měl nad ní dozor do doby, nežpatronát převzala vrchnost. Řádné vyučování je však doloženo až v roce 1734. Stále se zvyšující počet žactva vedl v roce 1791 ke zboření původní budovy a k výstavbě prostornější kamenné, ale také přízemní budovy, kde se však stále učilo v jediné třídě. Patro s druhou „žákovnou" bylo přistavěno v roce 1846, k řídícímu učiteli byl ustanoven i první podučitel (od roku 1839 už působil spolu s učitelem pomocník neboli mládenec).Ve školním roce 1880 -1881 dosáhl počet žáků 360 a bylo nutno pro jejich výuku (schválena už čtvrtá třída) najímat novou učebnu.To byl jen krok ke stavbě novéškolní budovy, s níž bylo započato 19- dubna 1882 položením základního kamene vedle staré budovy. 16. září byla nová budovaškoly vysvěcena a 18. září se počalo vyučovat. Stavební tempo jistědnes obdivuhodné, „drobné vady" (zapomnělo se na záchody, za rok se v místnostech objevila vlhkost a plíseň) byly odstraňovány takříkajíc „za chodu". I když zbečenští uvažovali o založení měšťanské školy, pro značné náklady, i proto, že po roce 1918 byla postavena nová škola v Křivoklátě, nebyl tento záměr realizován.Ve dvacátých letech se novou součástí životního stylu stával tzv.„letní ruch". Obyvatelé měst, zejména Prahy a Kladna, začali ve Zbečně trávit svou dovolenou. Postoj venkovanů k městským návštěvníkům byl zprvu odmítavý. Když však poznali, jaký hospodářský význam má zejména pro obchodníky a živnosti, stal se„letní byt" značným přilepšením. Když však léto skončilo, ženy se opět věnovaly domácí práci, muži odcházeli do lesa kácet stromy a rovnat je do metrů za nízkou mzdu Cestou na Riviéru, za Jalovým potokem vpravo, je část obce zvaná „Zadní konec".Ve dvacátých letech zde bylo hospodářství s číslem popisným 29 vyhledávaným objektem pro náš začínající filmový průmysl. Srubová stavba přilehlým špýcharem a chlévy, vyvýšené zápraží, ne nepodobné pavlači, došková střecha podpíraná vyřezávanými sloupy, to vše bylo vítanou kulisou pro srdceryvné příběhy filmů Ukřižovaná, Kříž u potoka a Dům ztraceného štěstí. V Kříži u potoka můžeme na několik vteřin pohlédnout okem kamery i na celkový pohled na Zbečno a Sýkořice.V Ukřižované měl být dům dokonce zapálen a filmová společnost A. B. nabídla majiteli, že mu postaví budovu novou hned po požáru. Byla však odmítnuta a tak stavení přečkalo ještěmnoholet. Současná silnice procházející obcí od Bělče (Lubů) směrem na Křivoklát (Píská), kde se napojovala na historickou Pražskou pěšinu, byla vyměřována od roku 1885. Její základ tvořily staré vozové cesty, mnohdy soukromé, které obec musela vykoupit. Zválcována po celé délce byla však až v letech 1925 -1926. Součástí komunikačního systému obce byla také železnice.Trať Rakovník –Protivín se stavěla v letech 1874 -1875. Podnětem ke stavbě byla chudoba kraje a nutnost rychlejší dopravy uhlí z pánve severozápadočeské k jihu a dál do Rakous. Železniční spojení této oblasti z Prahou bylo problematické, neboť kdo chtěl jet do Prahy, musel jít na nádraží až do Unhoště. Proto lidé chodívali do hlavního města i dále raději pěšky. Trať Rakovník - Beroun je dlouhá 44 kilometrů, probíhá kolem řeky skalnatým, nerovným terénem a přetíná ji na třech místech. Slavnostní otevření trati a zahájení jízdy bylo uskutečněno 30.dubna 1876. Ověnčená lokomotiva projížděla trať k Rakovníku a ve vozech jel závodní výbor s kapelou Josefa Skleničky ze Zbečna.Také nádraží byla slavnostně vyzdobena a první jízda byla zdarma. Zpět si už ale musel každý zaplatit. Nádraží Zbečno stojí na katastru obce Újezd na Zbečnem a s domovskou obcí bývalo spojeno obyčejnou vozovou cestou vedoucí k přívozu přes řeku. V období vysoké vody nebo když „šly ledy", bylo toto spojení přerušeno. Cestující od Berouna museli vlakem až do Křivoklátu a odtud zpět pěšky. Převoz přes řeku ve Zbečně byl řadu pokolení v rukou převozníků Vosyků. K převoznictví, jako k volnéživnosti, nebylo třeba zvláštního povolení, takže je mohl provozovat každý, i neodborník. Skutečnou živností se stalo převoznictví až výnosem ministerstva orby v roce 1874 a od té doby se mohl stát převozníkem pouze zkušený plavec. Převáženy byly osoby i zboží.To však ale v malé míře, například jen to, co se dalo uvézt na trakaři. Přeprava větších nákladů (lihli, stavební hmoty, fůry úrody atp.) probíhala přes brod, ale samozřejmě jen za mírné vody. Problém řešení přepravy přes řeku byl stále naléhavější. Otázka prámu či překlenutí řeky mostem však bylo uvažováno na hlas především v hostinci u sklenice piva. První zmínka o prámu a jeho zřízení byla v obecním zasedání učiněna v roce 1892. Pro značné náklady (a při značném zadlužení obce stavbou silnice) však z projektu sešlo, i přesto, že s dalšími zainteresovanými obcemi (Újezd nad Zbečnem, Sýkořice) a za podpory okresního hejtmanství bylo znovu o věci jednáno v roce 1906.0 tři roky později započala jednání o výstavbě mostu. Jedni však chtěli prám, jiní most, a opět jiní nechtěli ani to ani ono. Všechna jednání přerušila světová válka. Další historie zbečenského mostu se začala psát od roku 1920. Projekt dřevěného mostu na pilířích, projekt železobetonového mostu, komisionální místní šetření, posudky, vyjádření, schválení, zamítnutí, nové žádosti, vodoprávní projednávání, stížnosti, protesty... Veřejná soutěž na stavbu mostu byla vypsána 21. června 1924 a v témže roce bylo se stavbou započato. Délka mostu je 144 metrů, šířka 6,40 metru, každý ze tří oblouků má rozpětí 37 metrů.Průběh stavby nebyl už ničím přerušen, takže byla dokončena již v listopadvi 1925. Ke slavnostnímu předání mostu veřejnosti došlo 6. prosince 1925 za účasti několika poslanců, zástupců politických stran a korporací. Ze slavnosti, která skončila v hostinci U růže, byl zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky T. G. Masarykovi. Na mostě uprostřed je v zábradlí zasazena mramorováčerná deska s názvem Masarykův most a se jmény stavitelů. Vydržela zde po všechna ta pohnutá léta až dodnes! Pozoruhodnou ukázkou byrokracie na straně jedné, a vynalézavé české povahy na stranědruhé, je osud zbečenské pošty. Poštovní zásilky původněobstarávala vrchnost v Křivoklátě prostřednictvím svých poslů(manu) a také formanů. V roce 1901 zažádali zbečenští c. a k. ministerstvo ve Vídni o zřízení přespolní poštovny a „už" v prosinci 1903 obdrželi odpověď. Poštovna byla zřízena roku 1904 a službu zde konal zároveň místní strážník. Otevření samostatného poštovního úřadu v roce 1914 překazila válka. Ke skutečnému otevření tedy došlo na zkušební dobu jednoho roku 15. února 1919. S podmínkou, že bude dosaženo 12.000 jednotek. Aby se pošta udržela a obstála ve zkoušce, museli si občané v té době posílat dopisy, pohlednice, ba i peníze jeden druhému, jen aby byl zmíněný počet jednotek zajištěn. To se podařilo a poštovní správa schválila zřízení úřadu. Stejným způsobem zbečenští vyřešili i druhou, pětiletou etapu provizória v roce 1924, kdy byl stanovený počet jednotek zakalendářní rok (15.000) překročen o 21 jednotek! Tentokrát zde byl již úřad ponechán definitivně. „Nynější takřka katastrofální nedostatek pitné i užitkové vody nutí město Kladno i okolní obce k vyhledání vydatného vodního zdroje, ze kterého by se mohlo pro město odebírati normálně 70 litrů a v době letní i 100 litrů vody na obyvatele a den. Spotřeba vody na obyvatele a den silně vzrůstá vlivem hygienických zařízení. Činžovní i rodinné domy se dnes obvykle staví s koupelnami, čímž se podstatně zvyšuje odběr vody. V horním městě Kladně jest ještě speciální podmínka, která ovlivnila rozhodnutí projektantovo o tomto odběru, jest to stavba velké nemocnice, jež má býti v městě v nejbližší době uskutečněna a jež bude zajisté jedním z největších odběratelů vody." Tolik citace z Projektu skupinového vodovodu pro horní město Kladno a přilehlé obce publikovaného profesorem Ing. a Dr. techn. H. C.J.Vladimírem Hráským a Ing. Dr. Janem Bulíčkem v roce 1933- Vodohospodářskéřešení nádrže na říčce Klíčavě u Zbečna bylo podpořeno tzv limnigrafickou stanicí, zřízenou pod soutokem Klíčavy s Lánským potokem tehdejší technickou správou horního města Kladna. Stanice byla v provozu plných deset let (1935 -1945) a řešení budoucí nádrže tak bylo vyhodnoceno podle skutečně naměřených průtoků. Nežvšak romantické údolí, do kterého z jednoho z ostrohu shlížely nostalgicky zbytky zřícenin hradu Jivna, počalo mizet po zásazích těžké techniky či lopat a krumpáčů dělníků, uplynulo v Klíčavěještě hodně vody. A vedla se mnohá komisionální řízení s majiteli pozemků, které měly být v rámci veřejného zájmu vyvlastněny jak z důvodů zatopení, tak i budování přístupových cest a dalších stavebních a provozních zařízení. Z prohlášení majitelů pozemků jen několik příkladů:

- žádám, aby byl zachován sjezd ze zamýšlené silnice na parcelu 628

- prohlašuji, že v případě shora uvedeného sjezdu povolím p. ing. Františku Burešovi, Zbečno čp. 12 za poplatek 20 Kč ročně přejezd přes tento svůj pozemek na jeho parcelu.

Současně žádám, aby za pozemky zatopené přehradou v celkové výměře 1 ha 14 a 44m2 byla mi dána náhrada v náhradních pozemcích

- aby u mého domku vybudovaného na skále nebyl hranou silnice dotčen můj pozemek a aby rigol podél mého domku byl zakryt

- jsem ochoten přenechati své pozemky, patřící k usedlosti, pokud budou projektem nedotčeny, za obvyklou cenu pro stavbu přehrady, bude-li měpřidělena a zaknihována usedlost čp. XY ve Stebně,okres Podbořany, kde jsem osídlencem a bude-li mě umožněno zbytek usedlosti, projektem nedotčené prodati VladimíruŠlosarovi, svému nynějšímu nájemci

- jsem osídlencem v pohraničí, své pozemky, které mají být zatopeny přehradou (výčet pozemků) v celkové výměře asi lha 14a postoupím pro účely přehrady a silnice za obvyklou úřední cenu. Přitom žádám, aby domek, který zde zůstane byl přidělen mému synu B. M., výpomocnému dělníku na dráze.

V případě, že by mému přání nemohlo býti vyhověno, tj. aby domek byl přidělen mému synovi, vrátil bych se z pohraničí do svého domova ve Zbečnězpět a hospodařil bych na svém zemědělském majetku dále

- souhlasím s odkupem těchto pozemků za úřední cenu. Na těchto pozemcích jest zřízeno asi 12 weekendových chat, za které mám příjem as 3.000,- Kč ročně. Chaty jsou ovšem postaveny nákladem nájemců a jsou jejich majetkem. Jelikož zatopením budu poškozen ve svém příjmu,žádám, aby mě do náhrady za zabrané pozemky byla započítána též nějaká náhrada za újmu nájemného

- žádám, aby v náhradu za tyto pozemky bylo mi dáno do vlastnictví sousední pole, dosud v majetku F. J. Zbečno čp. 30, který jetoho času v pohraničí

Tato i další jednání s majiteli pozemků byla konána v hostinci U Šebků od 10. dubna 1947, v roce 1948 bylo obdobně jednáno s majiteli chat v klíčavském údolí. Chaty byly rozebírány a odváženy na jiná stavební místa udělená jejich majitelům. Slavnostní zahájení stavby se uskutečnilo za chladného počasí 21. prosince 1948 kolem druhé hodiny odpolední. První práce byla započata velkým bagrem, který před sebou rozšiřoval klíčavské údolí a vytvářel podmínky pro stavbu silnice nezbytné pro dopravu materiálu, strojů a jiných potřeb. A co následovalo? Tisíce tun přesunutého materiálu, stovky dělníků zejména z řad mladých lidí pracujících většinou bez větší mechanizace, 88.720 m3 betonu uloženého do hráze, jejíž koruna leží v nadmořské výšce 299,20 m (výška hráze 50,20m, šířka v koruně6,70m a délka 179,20 m). Přímá gravitační betonová hráz ze 16 hrázových bloků byla dokončena v roce 1955, s nadržováním vody v nádrži (stálý objem nádrže 373-000 m3) a s částečným provozem, tj. s dodávkou vody pro Kladenský skupinový vodovod, bylo započato jižv roce 1952. Projekt vodovodu byl ve zmíněném projektu z roku 1933 navržen tak, „aby alespoň jedna generace, tj. po 30 let, mohla býti z vodovodu bez doplňovacích úprav opatřena; tedy na konečné množství, kterou budou obce potřebovati pravděpodobně v roce I960." Vodní dílo Klíčava je v provozu dodnes. Mnohé se pochopitelně za téměř tisíciletí doložené existence Zbečna změnilo. Bohatostí zvěře už oplývá jen blízká Lánská obora (pro veřejnost nepřístupná), namísto panovníků sem každoročně zavítají tisíce turistů a vodáků,na katastru obce pobývají stovky chatařů. Jedno však Zbečnu zůstalo. Půvab a laskavost prostředí, v němž ho naši moudří předkové zbudovali. Doufejme, že si je obec i díky svému působení v rámci Regionálního sdružení Křivoklátsko nejen podrží, ale svým„osedlým" i návštěvníkům bude nabízet jak zmíněné poklady své historie, tak i pohodu při každém dotyku s obcí.

 

Zdroj: Historie

 

Oficiální historie Zbečna

Historie obce Zbečno

přímo ze stránek obec. úřadu
Jak dokládají mohyly halštatské kultury, bylo okolí dnešní obce osídleno již v mladší době bronzové. Samo Zbečno se může pyšnit skutečně dlouhou historií – obec vznikla již v období první kolonizace, pravděpodobně v 10. století, a řadí se tak k nejstarším obcím v Čechách. Původní dřevěný dvorec byl postaven na soutoku vodních toků, mezi Mízou (Mží – Berounkou) a Klíčavou. Místo bylo vybráno skutečně dobře, osadníci byli ze dvou stran chráněniřečištěm, stačilo vybudovat ochranné příkopy a valy na jediné přístupné straně. Když se dvorec po čase zaplnil, začali lidé postupně stavět svá obydlí kolem něho a celou osadu tak rozšiřovali. Tím vznikla obec Zbečno.

První historicky doložená zmínka o Zbečně pochází z roku 1003. Díky svému újezdu, který sahal na západ až k Plasům, se obec brzy stala významným hospodářským centrem. Jak později uvádí kronikář Kosmas, stala se také knížecím sídlem. Díky tomu se Zbečno objevuje v řaděpověstí a nepodložených zpráv pozdějších kronikářů, zachycujících osudy českých knížat. Dozvídáme se z nich např. o tom, jak se kněžic Václav usadil ve Zbečně, nebo jak byl zavražděn Břetislav II., když na zdejším hrádku trávil vánoční svátky.

O původu názvu dvorce existuje několik teorií. Podle jedné bylo jméno odvozeno od stébelnatého místa vzniku, snad bažiny dolního toku Klíčavy porostlé rákosím. Jiná teorie tvrdí, že název pochází od slova „jistba“, tedy bašta. Asi nejpravděpodobnější verze uvádí,že název dvorce byl odvozen podle „sběhu“ dvou vod. Postupem času tento název prošel dlouhým vývojem, známé jsou tak tvary jako Steben, Stieben, Stybeczno, Stebecno, Zcibecno nebo Ztbecno, až se ustálila jeho nynější podoba.

Dá se předpokládat, že již za knížete Břetislava II. ve vsi stál románský kostel zasvěcený sv. Martinu. V době kolem roku 1110 byl nedaleký lovecký hrádek Křivoklát přestavěn Vladislavem I. na kamenný hrad, na který se pak začali uchylovat Přemyslovci. Zbečenský dřevěný hrádek proto začal upadat v zapomnění. Pro lovecký hvozd někdy nazývaný „zbečenský“ se stále častěji užíval název „křivoklátský“, na Křivoklát byly také přeneseny služebnosti, kterými byli někteří místní obyvatelé vázáni ke zbečenskému dvorci. Těmito služebnostmi lidé zpravidla platili panovníkovi za poskytnutou půdu (dochované materiály uvádí, že někteří Zbečenští měli přispívat k chodu hradu uklízením, topením a lovem zvěře a ryb). Křivoklát Zbečnu sice přebral část lesku, i nadále však Zbečno zůstalo centrem hospodářského života.

Počátek 14. století byl pro Čechy dosti neklidným obdobím. Jindřich Korutanský sem přivedl vojsko, které v zemi páchalo značné škody. Nelehká doba dala vzniknout řadě pověstí, které měly pozvednout ducha skličovaného lidu. Jedna taková pověst se váže i k pomístním názvům dvou lokalit na zbečenském katastru. Vilém Zajíc z Valdeka prý na dubu pověsil třináct zajatých Korutanců a poté je nechal zakopat v místě dnešní hájovny. Tak vznikly názvy „Zajícův dub“ a hájovna „Zakopaném“.

V roce 1330 se objevuje první zmínka o zbečenském faráři. Fara byla přitom s největší pravděpodobností postavena na místě bývalého knížecího dvorce. Zdejší farář také často spravoval řadu far a kostelů v jiných obcích, např. Novém Strašecí, Stradonicích, Nezabudicích nebo Mutějovicích. 15. století kraji přineslo velkou ránu. Byly jí husitské války, během nichž Husité Zbečno vypálili. Přestože byl zpustošen i zdejší kostel, fara se tu jako jedna ze dvou v celém Rakovnickém kraji udržela. Po válkách osadníci na spáleništi znovu postavili svá obydlí a Zbečno se těšilo novému rozkvětu.

Roku 1450 byla v obci postavena kovárna, ve které se pracovalo aždo roku 1972. V 70. letech 15. století byla zahájena pozdně gotická přestavba kostela, která úzce souvisela s tzv. Vladislavskou přestavbou Křivoklátu. Pravděpodobně ji vedl některý z mistrůkřivoklátské stavební huti. Ukončena byl po roce 1520. Samo Zbečno se do počátku 16. století rozrostlo natolik, že bylo králem Vladislavem Jagellonským povýšeno na městečko s trhovým právem. Lidé tu pak žili svým poklidným životem celé století, než přišla skutečná pohroma – třicetiletá válka. Během tohoto válečného konfliktu bylo Zbečno zničeno natolik, že v druhé polovině 17. století zůstalo pouhou vsí o 17 obytných budovách (14 chalup a 3 grunty) se 73 obyvateli! Z prožitých útrap se pak obec musela vzpamatovávat velice dlouho a pozvolna.

Zbečenští byli poddanými krále až do roku 1685, kdy křivoklátské panství koupil Arnošt Jindřich Josef, hrabě z Valdštejna, nejvyšší hofmistr království. Rod Valdštejnů panství vlastnil až do roku 1734, kdy majetek sňatkem s Marií Annou Valdštejnovou získal kníže Fürstenberk. V letech 1707-1711 byla ve vsi postavena nová budova fary s hospodářskými budovami, čtvercovým dvorem a klenutou bránou. Krátce na to, v letech 1714-1716 proběhla také barokní přestavba kostela, který tak získal svou současnou podobu. Spolu s přestavbou byl do kostela umístěn nový bohatě vyřezávaný barokní oltář a další vybavení.

Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel byl lov zvěře a ryb. Zvěře však v křivoklátských lesích postupně ubývalo (např. poslední medvěd byl zastřelen roku 1692, rys zcela vymizel hned o tři roky později..), lidé proto přecházeli na zemědělství. Zbečenské údolí ale pro tento druh hospodaření nebylo příliš vhodné, byl zde nedostatek polí a půda tu byla příliš kamenitá a v prudkých svazích, nová pole se proto zakládala na návrších, kde byla půda přeci jen kvalitnější. Tak začaly nedaleko obce vznikat samoty a hospodářské statky. Ze zemědělských plodin se zde pěstovaly hlavněbrambory a ječmen, významným byl také chov dobytka a ovcí. Z původní lesní činnosti zůstalo jenom pálení dřeva v milířích a stavění vorů na spodním toku Klíčavy, odkud bývaly na jaře (za pomoci vypuštění tří rybníků na jejím horním toku) splaveny dořeky. Voroplavba postupně ustala v polovině 19. století, zcela ji ukončila povodeň v roce 1872, kdy řeka změnila tok a řečiště.

K roku 1723 se váže první dochovaná zmínka o škole ve Zbečně.Dřevěná budova školy tehdy stála naproti faře, pro stále se zvyšující počet žáků musela být nakonec v roce 1791 zbořena a nahrazena prostornější kamennou přízemní budovou. Tady nadále pokračovala jednotřídní výuka až do roku 1846, kdy bylo přistavěno druhé patro s další učebnou a současně byl k řídícímu učiteli ustanoven také první podučitel. Roku 1830 byl ve Zbečně zrušen starý hřbitov a zvonice, která stála v jeho ohradní zdi. Ta byla nahrazena věží v západní části kostela. Ve stejném roce byla založena osada (původně dělnická kolonie) Pohořelec, která se stala součástí Újezdu nad Zbečnem.

Roku 1852 se Zbečno oddělilo od Sýkořic (do této doby spolu tvořily jednu obec, každá „část“ však měla svého rychtáře). Je zajímavé, že obyvatelé Zbečna zůstali vůči své vrchnosti loajální i po zrušení poddanství a roboty v revolučním roce 1848 a z područí křivoklátského panství se obec vykoupila až v prosinci 1862. Dne 30. dubna roku 1876 byla slavnostně otevřena železniční traťRakovník – Beroun. Nádraží Zbečno bylo postaveno na katastru obce Újezd nad Zbečnem a s domovskou obcí bylo spojeno obyčejnou vozovou cestou vedoucí k přívozu přes řeku. V roce 1880 dosáhl počet žákůve Zbečně počtu 360. Pro výuku čtvrté třídy tak bylo nutné najímat novou učebnu. Není proto divu, když bylo rozhodnuto začít v roce 1882 s výstavbou nové školní budovy. Ta byla dokončena ještě v září téhož roku a ihned se v ní mohlo započít s výukou. V roce 1899 obdržel Újezd, který byl až doposud součástí Zbečna, samosprávu (v současnosti je opět součástí Zbečna). Roku 1904 byla ve Zbečnězřízena poštovna, službu zde zároveň konal místní strážník.

V roce 1914 vypukla první světová válka. Zpočátku se sice věřilo,že konflikt bude krátký a vítězný, brzy se však ukázalo, jak se lidé mýlili. Vleklá válka obyvatelům přinesla mnoho útrap a strádání. Všude panoval velký nedostatek – potraviny a další výrobky byly k sehnání pouze na lístky, lidé museli odvádět nejrůznější předměty a naturálie pro potřeby armády, ušetřeny nebyly ani místní kostelní zvony. Větší zvon z roku 1753 a malý z roku 1762 tak byly v pátek dne 12. ledna 1917 naposledy – a to na celou hodinu – rozezvučeny, aby byly i přes žádosti a prosby občanůi farního úřadu rekvírovány pro výrobu munice. Situace byla s přibývajícími měsíci stále horší, než válka skončila, poznali lidé nejednou hlad. Nejhorší ze všeho však byla ztráta otců a synů,kteří padli na frontě.

Mír celá Československá republika přivítala s obrovskou úlevou a radostí z nově nabyté samostatnosti. Zbečno se z války postupněvzpamatovávalo a mohlo se začít těšit novému rozkvětu. V roce 1919 byl v obci otevřen samostatný poštovní úřad. Roku 1925 byla dokončena výstavba zbečenského mostu. V letech 1925-1926 byla také po celé délce zválcována silnice procházející obcí od Bělče směrem na Křivoklát. Ve dvacátých letech do Zbečna dorazila nová součástživotního stylu zvaná „letí ruch“. Obyvatelé měst, především Prahy a Kladna, sem začali jezdit trávit svou dovolenou. Místní obyvatelé se na tento trend sice zpočátku tvářili odmítavě, záhy však poznali, že může být pro obec značným hospodářským přínosem. Za zmínku jistě stojí také hospodářské stavení č.p. 29, které stávalo v části obce zvané „Zadní konec“. Tento objekt se ve dvacátých letech proslavil díky našemu začínajícímu filmovému průmyslu – díky svému malebnému vzhledu byl využit jako kulisa pro příběhy filmůUkřižovaná, Kříž u potoka a Dům ztraceného štěstí.

Poté, co lidé prošli těžkým obdobím druhé světové války, ve zdejším kraji nastalo další období velkého rozvoje. Významnou událostí byla výstavba přehrady na Klíčavském potoce v letech 1950-1953. S ní souvisel následný rozmach turistického ruchu – na katastru obce bylo postaveno celkem 460 rekreačních chat, Zbečno se tak zařadilo mezi centra turistického ruchu v regionu, kam patří dodnes. V současnosti je Zbečno půvabnou obcí, která se může pochlubit nejenom skutečně bohatou historií, ale také mnoha přírodními krásami a turistickými zajímavostmi. Za zmínku určitě stojí, že zdejší kraj inspiroval i Aloise Jiráska, který v jedné ze svých pověstí do polesí severně od Zbečna, konkrétně do bývalé hájovny Klíčava, umístil působiště hajného Šípa, pozdějšího královského„ohnivce“. Na katastru obce Újezd nad Zbečnem je vyhlášena přírodní rezervace Stříbrný luh s ojedinělými lesními společenstvy, ve Zbečně začíná pěší naučná stezka Brdatka, která vede na Křivoklát. Přímo v obci je k vidění také např. dochovaná dřevěná roubená stavba (č.p. 22), která představuje významnou památku lidové architektury ve středních Čechách. Dům je zpřístupněn veřejnosti, aby tak každý mohl nahlédnout do způsobu života našich předků v 17. a na počátku 18. století. Není divu, že se obec těší z návštěvy tisíců turistů a vodáků ročně, za odpočinkem sem jezdí také stovky chatařů.

Použitá literatura: Jankovec, J.: Zbečno. Lhota 1999

Hrádek Křivoklát

Ferdinand Břetislav Mikovec

časopis Lumír roč. 2 č. 14

(výňatek)
Vedle Zvíkova a Karlova Týna jest Hrádek Křivoklát nejznamenitější z bývalých královských hradů v Čechách mimo Prahu. Romantickou svou polohou Zvíkovu a Karlovu Týnu roven přesahuje stavitelskou krásou Karlův Týn a rovná se v ní Zvíkovu; dějepisem svým a dávnou důležitostí vyniká nad oba. Škoda věru, že překrásná tato a památná stará budova královská častěji se nenavštěvuje od Pražanův, kterým předce tuze vzdálena není a cesta do Křivoklátu velmi přijemná i pod hradem dvěma hostinci dobře pamatováno na pohodu cestujících. Kdy a od koho vlastně Hrádek Křivoklát založen byl pro dávnost založení v listinách a spisech nejstarších marně bys hledal. Zajisté byla krajina Křivoklátská v nejstarších časech obydlena a od panovníků českých navštěvována. Kosmas klade do okolí Křivoklátského ono prastaré město Libušín. Blíže Křivoklátu nade Mží byl již za prvních Přemysloven královský dvůr Zbečno, a s jistotou známo, že Křivoklát již r. 1110 obnoven a přestaven býti musil a před tím již za jeden z nejpevnějších hradů českých platil.

Krajina příjemná, lesnatá okolí Křivoklátského byla u starýchčeských panovníků v oblibě zvláštní a hlavně Přemyslovci rádi se v utišené této končině zdržovávali a pilně honívali v lesích Křivoklátských. Arciť že se zpočátku zdržovali nejvíce na blízkém dvoře královském v Zbečně nade Mží, od Vladislava I. však, kterýžHrádek Křivoklát znamenitě upevnil a přestavil, dostal tento zámek přednost před Zbečenským dvorem. Panovníci pak bývali na Křivoklátěa Křivoklát stal se i stálým sídlem župana.

V lesích Křivoklátských to bylo, nedaleko od Velisi, kdežto zrádní Vršovci na honbě obklopili knížete Jaromíra a po pánu svém šípami stříleli, až jej vyprostil věrný sluha Hovora. Místo, na kterém Jaromír od Vršovců mučen byl, bylo prý i hned poznamenáno a na něm oltář a pak kostel sv. Jana Křtitele postaven[1]. Ve vesnici Velisi stoji podnes kostel sv. Jana Křtitele a v něm několik šípů zavěšeno nad oltářem. Jsouť prý z šípů, kterými Vršovci byli stříleli po Jaromírovi.

V lesích Křivoklátských padl šlechetný vévoda Břetislav II. rukou vražednou, když se na sv. Tomáše r. 1100 pozdě večer z lovu vracel k Zbečnu. Již před tím, než se na lov byl vydal, byla mysl vévodova obklopena chmurnými obrazy a tušeními úzkostlivými, které i téhoždne mezi obědem sděloval dvořanům svým. Večerem pozdě, když kníže z Křivoklátských lesů koňmo se vracel a sluhové z dvora Zbečenského do lesa vstříc přicházeli s pochodněmi hořícími, tu nějaký zákeřník, jménem Lorek, pozorovav příležitost a vhodný okamžik, vyskočil z houští naň a kopím probodl knížete, že tento polomrlev s koně sklesl a „jako hvězda s nebes“ — praví kronikář Kosmas — „tak upadl vévoda v lese na zemi!“ Družina lovecká byla jako omráčena hrozným činem tím; jedni umirajícího knížete křísili a odnesli do Zbečenského dvora, druzí se vzteklým křikem rozběhli se do lesa, by zajali a potrestali vraha, jenž se střelhbitě byl vyšvihnul na oře a v okamžiku zmizel za některou houštinou. V outěku však byl i s koněm do hlubiny nějaké upadl, kdež od pronásledovatelů nalezen byl mrtev, proklán vlastním mečem svým. Neví se, jestli náhodou na mečse narazil, neb jestli snad ze zoufalosti nad činem svým sám soběbyl smrt udělal. Dle všeobecného domnění byl Lorek k vraždě té najat od Vršovců vypovězených. Břetislav II. skonal druhého dne na Zbečně, synovi svému neodkázav nic kromě oštěpu svého a lesního rohu, „neboť nemám práva“, pravil umírající kníže, „abych mu něco víc odkázal.“ — Trůn český také dle státních a rodinných pravidel synovi jeho nenáležel, neboť „právem bylo u Čechů, aby vždy z knížat jejich nejstarší trůnu se zmocniti měl“.[2]

Za Vladislava I. byl Křivoklát, přepevný hrad,[3] přestaven a obnoven, a sotva obnoveny brány své zavříti musil za knížecím vězněm Otou Olomouckým. Toho vlastní jeho bratr Vladislav I. rozkmotřiv se s ním odeslal od valného sněmu v Sadské v měsícičervenci r. 1110 do vězení na Křivoklát a tam jej ostříhati dal některým rytířům do půl třetího roka; teprv v prosinci r. 1113 byl Ota II. Olomúcký, příjmím Černý, propuštěn z vazby Křivoklátské a svěřena mu opět vláda nad knížetstvím Olomúckým. Okolí Křivoklátské sobě i Vladislav I. velmi byl zalíbil a často se tam bavíval. R. 1124 hody vánoční, pak nový rok a svátek tři králův r. 1125 slavil na dvore Zbečenském a roznemohl se tam těžce, i dal se odtud na Vyšehrad odvézti, kdež, smířiv se na smrtelním loži s Soběslavem, skonal dne 12. dubna r. 1125.

 

O historických fotografiích: Všechny níže uvedené fotografie, které se zde nezobrazují najdete na našem druhém webu Fotogalerie historická

Nejstarší fotografie

Tyto fotografie byly pořízeny před stavbou mostu - tzn. někdy před rokem 1924

123SAVE0019SAVE0020SAVE0039SAVE0290

Zbečenská trafika

V roce 1962 byla odstraněna stará dřevěná trafika stávající proti budově obecního úřadu.
Na jejím místě kdysi stála podélná dřevěná chaloupka krytá došky -ta byla krátce po dostavění mostu zbourána.(je zachycena na fotografiích ze slavnostního otevření mostu)

21SAVE0075SAVE0158

Stavba mostu

Z pamětní desky:

Postaven v létech 1924 až 1925 nákladem okresu Křivoklátského, za předsedy okresní správní komise Rudolfa Mareše ze Sýkořice, přispěním státu a země. Projekt byl vypracován péčí zemského správního výboru ing. Josefem Hartem a stavbu provedl ing. Emil Štěrba v Berouně, za dozoru zemského technika ing. Frant. Widemanna.

6Otevření mostuSAVE0059SAVE0125SAVE012612345

Požár ve Zbečně

dle záznamu:

Nad "Mutinovnou" stávala usedlost č. 14 Jana Skleničky tato byla dřevěná pod došky. Dvůr byl společný s domky F. Kajpra a KarlaŠlosara. Tyto domky byly zděné ale kryté byly také došky.

14. srpna 1928 ve 2230 vypukl v č. 54 u Kajpra požár, který se rozšířil na další 3 domky včetně čp. 12 u Vosyků. Mimo čp. 12 kde byla škoda ajen na části střechy, vyhořelo vše.

Okrašlovacím spolkem byla podniknuta akce na pomoc postiženým. Ta vynesla 13000 Kč. President Masaryk věnoval 10000 Kč. Sklenička prodal pozemky v Uličkách za 240000 Kč.

Po požáru byl na této parcele Max. Šnoblem postaven nový domek se stodolou. Byla to součást úhrady Skleničkovi za prodané pozemky. Odkoupené pozemky potom Šnobl po částech rozprodával na stavby vil.

SAVE0192SAVE0060SAVE0040SAVE0077

Povodně

Ve Zbečně byly povodně už od historických dob, ale první zmínka je z r. 1872. kdy byla znemožněna voroplavba. Fotografie níže pochází z let 1938 a 39.

FOTO1FOTO3FOTO5SAVE0090SAVE0095SAVE0098SAVE0099SAVE0106SAVE0107SAVE0110SAVE0111SAVE0156

Železniční nehody

V okolí Zbečna se staly kdysi 2 železniční nehody - jedna z roku 1914

o níž se píše: V řece Berounce skončila loko řady kkStB 159 (324.2 ČSD) z depa Rakovník poté, co vyšinula v čele nákladního vlaku z důvodu zasypání tratě uvolněnou zeminou.

a druhá z roku 1944 dle záznamu: Dne 6. června 1944 ve 3h 25 minut vykolejil ve Zbečně vlak č. 7692 následkem chybné obsluhy výhybky.
Vykolejilo 29 vagonů a trať byla zatarasena v délce 300 metrů.

SAVE00821914SAVE0079SAVE0080SAVE0081SAVE0087SAVE0083SAVE0086

Klíčava

Fotografie níže znázorňují jak to vypadalo před a po zatopení Klíčavy - na původním místě stávala hájenka Sv. Markéty

SAVE0198Hájovna Sv.MarkétaSAVE0193SAVE0194SAVE0197SAVE03571973

Upravené fotografie

No jak už všichni víte, mám zálibu ve všem co se týká nejen fotografování, ale i fotografie jako takové. Vybral jsem tedy několik zajímavých kousků a ty obarvil.. Samozřejmě že kvalita není jako od profíka nicméně koukat se na to dá...

12.6.1932laznezbecnona navsinadraziobchodotevreni mostuOtevření mostuu sebkuu tatickuvokoun

 

Masarykův most, Zbečno

23.05.2011 00:15

ZBEČNO

ZBEČNO (Rakovník) - Masarykův most

Silniční most přes Berounku spojuje obec Zbečno, které leží na levém břehu a kde býval knížecí dvorec Přemyslovců, s nádražím na pravém břehu Berounky. Toto spojení bylo dříve možné jen díky přívozu, který byl při velké vodě či za odchodu ledu znemožněn. Stavbu mostu bylo možno uskutečnit až po vzniku samostatného Československa, a to za vydatného státního příspěvku. Most má tři pole o světlostech 37-50 metrů s betonovými klenbami a byl dostavěn roku 1925. Stavební náklad mostu byl 1 700 000 Kč, k čemuž přispěl stát částkou 600 000 Kč. Most je v krásném údolí Berounky poblíž letního sídla prezidentů v Lánech a byl pojmenován po prvním prezidentovi republiky T. G. Masarykovi.

 Encyklopedie mostů 

Masarykův most ve Zbečně

Trojpolový železobetonový silniční most, postavený v letech 1924–25 nákladem Křivoklátského okresu s přispěním státu a Země České podle projektu Ing. Josefa Harta přes Berounku. Spojuje obec Zbečno se stejnojmennou železniční stanicí a obcemi na levém břehu řeky. Důkladnou rekonstrukcí prošel roku 1994.

Ivan Grisa, dle pamětních tabulí o stavbě a rekonstrukci mostu na jeho zábradlích, 3.9. 2011
 
 
Z historie:
Nádraží Zbečno stojí na katastru obce Újezd na Zbečnem a s domovskou obcí bývalo spojeno obyčejnou vozovou cestou vedoucí k přívozu přes řeku. V období vysoké vody nebo když „šly ledy", bylo toto spojení přerušeno. Cestující od Berouna museli vlakem až do Křivoklátu a odtud zpět pěšky. Převoz přes řeku ve Zbečně byl řadu pokolení v rukou převozníků Vosyků. K převoznictví, jako k volnéživnosti, nebylo třeba zvláštního povolení, takže je mohl provozovat každý, i neodborník. Skutečnou živností se stalo převoznictví až výnosem ministerstva orby v roce 1874 a od té doby se mohl stát převozníkem pouze zkušený plavec. Převáženy byly osoby i zboží.To však ale v malé míře, například jen to, co se dalo uvézt na trakaři. Přeprava větších nákladů (lihli, stavební hmoty, fůry úrody atp.) probíhala přes brod, ale samozřejmě jen za mírné vody. Problém řešení přepravy přes řeku byl stále naléhavější. Otázka prámu či překlenutí řeky mostem však bylo uvažováno na hlas především v hostinci u sklenice piva. První zmínka o prámu a jeho zřízení byla v obecním zasedání učiněna v roce 1892. Pro značné náklady (a při značném zadlužení obce stavbou silnice) však z projektu sešlo, i přesto, že s dalšími zainteresovanými obcemi (Újezd nad Zbečnem, Sýkořice) a za podpory okresního hejtmanství bylo znovu o věci jednáno v roce 1906.0 tři roky později započala jednání o výstavbě mostu. Jedni však chtěli prám, jiní most, a opět jiní nechtěli ani to ani ono. Všechna jednání přerušila světová válka. Další historie zbečenského mostu se začala psát od roku 1920. Projekt dřevěného mostu na pilířích, projekt železobetonového mostu, komisionální místní šetření, posudky, vyjádření, schválení, zamítnutí, nové žádosti, vodoprávní projednávání, stížnosti, protesty... Veřejná soutěž na stavbu mostu byla vypsána 21. června 1924 a v témže roce bylo se stavbou započato. Délka mostu je 144 metrů, šířka 6,40 metru, každý ze tří oblouků má rozpětí 37 metrů.Průběh stavby nebyl už ničím přerušen, takže byla dokončena již v listopadvi 1925. Ke slavnostnímu předání mostu veřejnosti došlo 6. prosince 1925 za účasti několika poslanců, zástupců politických stran a korporací. Ze slavnosti, která skončila v hostinci U růže, byl zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky T. G. Masarykovi. Na mostě uprostřed je v zábradlí zasazena mramorováčerná deska s názvem Masarykův most a se jmény stavitelů. Vydržela zde po všechna ta pohnutá léta až dodnes!
celý článek zde
 
Stavba mostu - fotografie

Z pamětní desky:

Postaven v létech 1924 až 1925 nákladem okresu Křivoklátského, za předsedy okresní správní komise Rudolfa Mareše ze Sýkořice, přispěním státu a země. Projekt byl vypracován péčí zemského správního výboru ing. Josefem Hartem a stavbu provedl ing. Emil Štěrba v Berouně, za dozoru zemského technika ing. Frant. Widemanna.

 

Záznamy: 1 - 21 ze 21