Jak se zapojit do povolování těžby? (1. část)

V tomto návodu najdete informace o tom, jaká správní řízení probíhají, než je investorovi povoleno těžit, a jak se těchto řízení můžete jako veřejnost účastnit.

Celý proces povolování těžby a následného dobývání ložiska lze zjednodušeně rozčlenit do několika fází:

1) Vyhledávání a průzkum ložisek:

• Řízení na vydání povolení ke geologickým pracím pro vyhledávání a průzkum vyhrazených nerostů / Řízení o povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly
• Projektování geologického průzkumu
• Provádění geologických prací a následné vyhodnocování jejich výsledků

2) Příprava dobývání

• Řízení o stanovení dobývacího prostoru.
• Řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek.
• Řízení o povolení trhacích prací při hornické činnosti.

Ochrana životního prostředí při vyhledávání a průzkumu ložisek

Vyhledávání a průzkum ložisek nerostů upravuje zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, který tuto činnost zařazuje mezi geologické práce. Zákon č. 61/1988, o hornické činnosti, výbušninách a ostatní báňské správě (dále jen „zákon o hornické činnosti“) označuje vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (výhradních ložisek) jako jednu z forem hornické činnosti a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů řadí mezi činnost prováděnou hornickým způsobem. Jedná se o počáteční fázi využívání nerostného bohatství, která nemusí vyústit v jeho využití.

Účelem vyhledávání a průzkumu ložiska je především zjištění jeho rozlohy a mocnosti, množství zásob, jeho tvaru, způsobu uložení a dalších geofyzikálních souvislostí. V průběhu této průzkumné fáze dochází k menšímu poškozování životního prostředí než při dobývání samotném. Ochrana životního prostředí může však být právě zde realizována nejúčinněji, a to celkovým nadřazením zájmů na ochraně přírody nad zájmy na vydobytí ložiska. Ochrana životního prostředí je realizována čtyřmi právními nástroji. Jsou jimi:

• povolení k provádění geologických prací,
• povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly,
• povinnosti při projektování geologických prací a
• povinnosti při vlastním provádění geologických prací.

Tyto právní nástroje neslouží primárně k ochraně životního prostředí, ale zajištění budoucího hospodářského využití ložiska. Tomuto zájmu je také podřízena právní úprava vyhledávání a průzkumu ložiska. Ochrana zájmů jiných je v zákoně zajištěna pouze okrajově a zcela nedostatečně.

Průběh povolovacího řízení

1) Povolení k provádění geologických prací

Pokud chcete kdekoli na území České republiky začít těžit, musíte splnit následný postup. Nejprve je nutné získat oprávnění k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek jako povolení vydaného ve správním řízení. Toto povolení se vztahuje na ložiska vyhrazených nerostů a na výhradní ložiska nevyhrazených nerostů (dále jen „výhradní ložiska“). Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů nepodléhají povolení a lze je provádět na základě dohody s vlastníkem pozemku, na kterém má vyhledávání a průzkum ložiska probíhat. V případě, že vyhledávání a průzkum nevyhrazených ložisek se provádí důlními díly (viz následující kapitola), souhlas vlastníka pozemku se nahrazuje povolením báňského úřadu a není ho třeba. Pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek není souhlas vlastníka pozemku nutný vůbec. Ten není ani účastníkem povolovacího řízení. Účastníky tohoto správního řízení naopak jsou:

• žadatel,
• obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována,
• osoba, které zvláštní zákon postavení účastníka přiznává. Především se bude jednat o spolky, jejichž hlavním cílem podle stanov je ochrana přírody a krajiny.

Těm umožňuje účast v řízení dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Za splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených se spolek stává účastníkem řízení se všemi účastnickými právy (např. podávat námitky, vyjádření, důkazy na podporu svých tvrzení, odvolání atd.). Zájmy ochrany životního prostředí tak v řízení může hájit nejenom obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, ale především spolky, pokud se stanou účastníky řízení. Nutno poznamenat, že negativní stanovisko obce k vyhledávání a průzkumu ložisek není závazné.

Na koho se obrátit?

Povolení k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek je vydáno na základě žádosti o stanovení průzkumného území (1) k rukám příslušného odboru Ministerstva životního prostředí.

Rozhodnutí o žádosti o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek obsahuje:

• výrok, že se geologické práce povolují nebo že se žádost zamítá,
• vymezení území, v nichž mohou být tyto práce prováděny – tzv. „průzkumné území“, 
• určení nerostu, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení vydává,
• podmínky pro provádění geologických prací,
• dobu platnosti povolení.

Ministerstvo životního prostředí žádost o stanovení průzkumného území může i zamítnout. (2) Těžební organizace má mj. povinnost „zjistit skutečnosti potřebné k posouzení možných vlivů využívání výhradního ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zákonem chráněné obecné zájmy“,(3) nicméně bez zajištění kontrolního mechanismu je toto ustanovení zcela bezzubé.

Za oprávnění provádět ložiskový průzkum se platí poplatek, který činí 2 000 Kč za jeden km2 průzkumného území v prvním roce (a zvyšuje se každý rok o dalších 1 000 Kč za každý km2). (4)

2) Povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly

Zvláštní úprava povolování vyhledávání a průzkumu ložisek je stanovena pro případy, kdy je k této činnosti použito důlního díla. (5) Povolení pro tento způsob vyhledávání a průzkumu ložiska vydává obvodní báňský úřad. Povolení se také vyžaduje pro zajištění a likvidaci těchto důlních děl. Zákon o hornické činnosti řízení o povolení vyhledávání a průzkumu ložiska důlními díly řadí mezi řízení o povolení hornické činnosti, (6) kdy účastníky tohoto řízení jsou:

• žadatel,
• obce, v jejichž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.
• právnické a fyzické osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny,

Aniž by tak stanovil zákon o hornické činnosti, účastníkem takového řízení může být i spolek, jehož hlavním cílem podle stanov je ochrana zájmů přírody a krajiny. Jeho účastenství vyplývá ze speciality zákona o ochraně přírody a krajiny vůči zákonu o hornické činnosti. Účastenství takových spolků ve všech řízeních, kde mohou být dotčeny zájmy přírody a krajiny, zakotvuje § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny (za splnění podmínek tohoto ustanovení).

Žadatel musí v rámci tohoto povolovacího řízení předložit podle vyhlášky Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb. i předepsanou dokumentaci, jejíž součástí je např. cíl vyhledávání a průzkumu, popis, účel a uspořádání důlních děl, zabezpečení provozu energií, vodou, mechanizačními prostředky a materiálem, základní opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nakládání s důlními vodami aj. V řízení musí být provedeno místní šetření a spolu se žádostí musí být předloženy i doklady o vyřešení střetů zájmů. (7) Obvodní báňský úřad prověří vyřešení střetů zájmů a žádost o povolení buď povolí, nebo zamítne. Vydané povolení může dále obsahovat i doplňující podmínky k povolené činnosti. Skutečnost, že není nárok na vydané povolení ani v případě splnění všech požadovaných náležitostí, lze nalézt v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu:

„Vyhledávání a průzkum vyhrazených nerostů nepředstavuje realizaci ať už přirozeného či ústavním pořádkem dovoleného práva (například disponovat svým vlastnictvím nebo podnikat), nýbrž jde o výkon práv náležejících státu, která mohou být propůjčena v zákonem stanovených případech osobě od státu odlišné. Povolení k prospekci je tedy svou povahou nejbližší správnímu aktu, který doktrína vymezuje jako koncesi, na jejíž udělení nárok není.“ (8)

Ochrana životního prostředí je v řízení o povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly oproti řízení o povolení k vyhledávání a průzkumu ložisek značně oslabena. Jednak o povolení rozhoduje obvodní báňský úřad (o jehož zohledňování zájmů na ochraně životního prostředí a objektivním přístupu k řízení vůbec lze pochybovat), jednak toto řízení nezakotvuje možnost zamítnout žádost těžební organizace z důvodu: „pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska“.

3) Projektování geologických prací

Geologické práce je možné provádět pouze na základě schváleného projektu geologických prací. Podrobnosti o projektu geologických prací obsahuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 369/2004 Sb. Zpracovatel projektu geologických prací zjišťuje, zda se zamýšlené práce nedostávají do střetu se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy (např. stavební zákon, zákon na ochranu přírody a krajiny), a volí takové řešení geologického úkolu, které zajistí jeho soulad s ochranou těchto zájmů. Pokud zpracovatel projektu zjistí existenci zájmů chráněných zvláštními předpisy, které vylučují dosažení projektovaného cíle nebo vylučují realizaci záměru, musí práce na projektu přerušit a oznámit tyto skutečnosti zadavateli, tedy těžební organizaci, které bylo stanoveno průzkumné území. Ostatní jím zjištěné střety zájmů zahrne do projektu s uvedením příslušných orgánů veřejné správy nebo jiných osob příslušných k jejich řešení. 

Je nedostatkem právní úpravy, že oznamovací povinnost zpracovatele projektu o existenci těchto zájmů se nevztahuje vůči orgánům ochrany přírody povolaným k jejich hájení, ale pouze vůči těžební organizaci, která má zájmy zcela odlišné. Je velmi nepravděpodobné, že by těžební organizace informovala kompetentní orgány o existenci střetu zájmů, který by mohl zkomplikovat vytěžení ložiska. Právní předpisy neobsahují žádný kontrolní mechanismus, který by zajistil, že osoba zpracovávající projekt, za který je odměňována těžební organizací, takto zjištěné zájmy do projektu zahrne, či dokonce práce na projektu přeruší. Nepochopitelné pak je ustanovení, podle kterého projekt geologických prací schvaluje těžební organizace, která si jej objednala.  Tato úprava je z hlediska ochrany životního prostředí v průběhu projektování geologických prací zcela absurdní.

4) Provádění geologických prací

Geologické práce je těžební organizace povinna provádět odborně, racionálně a v souladu s projektem geologických prací. O provádění geologických prací se vede evidence. Podrobnosti o provádění geologických prací stanoví vyhláška MŽP č. 369/2004 Sb. (9) Subjekt provádějící geologické práce má zákonnou povinnost dodržet podmínky a omezení, které pro konkrétní práce vyplývají ze zvláštních právních předpisů, např. z předpisů na ochranu životního prostředí. 

Osvědčení o výhradním ložisku

Na základě výsledků vyhledávání a průzkumu ložiska nerostů je v případě, že se zjistí vyhrazený nerost v množství a jakosti, které umožňují důvodně očekávat jeho nahromadění, vydáno osvědčení o výhradním ložisku. (10) Toto osvědčení vydává Ministerstvo životního prostředí a zašle jej Ministerstvu průmyslu a obchodu, krajskému úřadu obvodnímu báňskému úřadu, orgánu územního plánování, stavebnímu úřadu a těžební organizaci, pro niž bylo vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska provedeno.  V případě, že se nepočítá s okamžitou exploatací ložiska, zakotvuje horní zákon zabezpečení jeho územní ochrany pro budoucí využití.

Územní ochrana výhradních ložisek   

Územní ochrana ložisek vychází z výsledků provedeného vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů. Vztahuje se pouze na výhradní ložiska nerostů (tedy na ložiska vyhrazených nerostů a výhradní ložiska nevyhrazených nerostů). Je realizována prostřednictvím ochrany při územně plánovací činnosti a institutem chráněného ložiskového území.

Pojmově je územní ochrana výhradních ložisek zcela protichůdná ochraně životního prostředí. Jejím účelem je ochrana výhradního ložiska před ztížením nebo znemožněním jeho budoucí exploatace, a to stanovením zvláštního režimu pro území, na kterém se výhradní ložisko nachází. Paradoxně však územní ochrana výhradních ložisek může přispět k ochraně zájmů životního prostředí, neboť součástí této ochrany je omezení nebo vyloučení veškerých ekonomických aktivit.

1) Ochrana při územně plánovací činnosti

Orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiscích. Tyto podklady jim předávají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí.  Současně jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných zájmů nejvýhodnější. Tato povinnost je pojmově nesplnitelná. Nikdy nemůže dojít k nalezení řešení, které by bylo nejvýhodnější pro oba naprosto protichůdné zájmy. Proto orgány územního plánování musí spíše poměřovat, který z obou zájmů na konkrétním území převažuje a kterému z nich dát při rozhodování o využití tohoto území přednost. K tomu lze dodat, že ačkoliv zájem na využití ložiska lze zcela vyloučit, zájem na ochraně životního prostředí trvá současně i v případě převážení zájmu na vydobytí ložiska a realizuje se paralelně s ním.

Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český báňský úřad uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství. (11) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a obvodní báňské úřady uplatňují stanoviska k územním plánům a k regulačním plánům z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství, což z pozice dotčených orgánů státní správy zajistí zabezpečení ochrany výhradního ložiska.

2) Chráněné ložiskové území

Chráněné ložiskové území je institut, který slouží k ochraně výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání, pakliže se neuvažuje o jeho bezprostředním využití. Časově navazuje na vydání osvědčení o výhradním ložisku. Správcem tohoto ložiska je Česká geologická služba, zřízená Ministerstvem životního prostředí. (12)

O stanovení chráněného ložiskového území se vede správní řízení. Pokud horní zákon nestanoví odlišnou (speciální) úpravu, použije se správní řád. Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahajuje:

• na návrh organizace, která požádala o vydání osvědčení o výhradním ložisku,
• z podnětu obvodního báňského úřadu.

O stanovení chráněného ložiskového území rozhoduje Ministerstvo životního prostředí po projednání s dotčenými orgány státní správy. Účastníkem řízení je pouze navrhovatel. Omezení účastenství pouze na navrhovatele lze považovat za protiústavní odepření možnosti ochrany práv a právem chráněných zájmů dotčených osob. Stanovení chráněného ložiskového území je podstatným zásahem především do vlastnických práv fyzických a právnických osob, jejichž pozemky a stavby se nachází na vymezeném území. Vlastníkům nemovitostí je tak podstatným způsobem omezeno právo s pozemkem nakládat.

V průběhu řízení musí být provedeno ústní jednání podle potřeby spojené s místním šetřením. Zájmy ochrany životního prostředí tak mohou v tomto řízení hájit pouze příslušné orgány státní správy formou svých stanovisek. Tato stanoviska mohou být uplatněna nejpozději při ústním jednání, jinak k nim ministerstvo nemusí přihlížet.

Rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území obsahuje náležitosti uvedené v § 3 vyhlášky MŽP č. 364/1992 Sb., jeho hranice se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

Režim takto stanoveného území se řídí horním zákonem. (13) V chráněném ložiskovém území se nesmí zřizovat stavby nebo zařízení, které nesouvisí s dobýváním ložiska, pokud k tomu nebylo vydáno závazné stanovisko. (14) Pokud by taková stavba nebo zařízení byly povoleny, je třeba dbát, aby se narušilo co nejméně využití výhradního ložiska.

Povolení stavby nebo zařízení, které nesouvisí s dobýváním, povolí příslušný stavební úřad pouze na základě závazného stanoviska orgánu kraje. Tomuto závaznému stanovisku musí předcházet projednání s obvodním báňským úřadem.

Manuál vznikl za přispění stážistky Simony Majdové.

Poznámky:

(1) § 4 odst. 2 zákona o geologických pracích
(2) § 4a odst. 5 a 6 zákona o geologických pracích
(3) § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 44/1988 o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
(4) § 4b zákona o geologických pracích
(5) § 9 zákona o hornické činnosti
(6) § 17 a násl. zákona o hornické činnosti
(7) § 17 odst. 2 zákona o hornické činnosti
(8) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.6.2004, č. j. 7A 15/2000-107
(9) § 7 vyhlášky MŽP č. 369/2004 Sb.
(10) § 6 horního zákona
(11) § 15 odst. 2 horního zákona
(12) § 17 odst. 2 zákona o geologických pracích
(13) § 18 a § 19 horního zákona
(14) § 19 horního zákona

Pomohl Vám manuál?

Podpořte nás

Nenašli jste?

Položit dotaz

Občan 2.0?

Zajímáte se o problémy kolem vás? Možná jste Občan 2.0.

Chcete se zapojovat efektivněji? 
Buďte Občan 2.0!

Přečtěte si více

Jde do tuhého?

Potřebujete pomoc advokáta?

Součástí konsorcia je i advokátní kancelář
Frank Bold Advokáti.

Pomoc advokáta