Dopis pro GŘ Povodí Vltavy k situaci a následkům činnosti Kamenolomu Sýkořice
Povodí Vltavy, státní podnik
generální ředitelství
Holečkova 8, 150 24 Praha 5
Vážený pane generální řediteli RNDr. Petře Kubalo,
obracíme se na Vás v prvé řadě s cílem získání Vašeho vyjádření (případně příslušného ředitele POVODÍ VLTAVY, závod Berounka s.p.) k zřejmému a již dlouhodobému porušování níže uvedeného Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v obci Zbečno k dalšímu jednání o níže uvedené souvislosti v druhé částí našeho dopisu. Bohužel nejen na katastrálním území obce Sýkořice je činnost lomu provozována. Také na části pozemků v katastru obce Zbečno jsou využívány některé pronajaté pozemky (pod nádražím Zbečno) společností Kámen Zbraslav s.r.o., Kamenolom Sýkořice a to skladováním kameniva a jeho nakládkou nákladních automobilů v celé pracovní době kamenolomu. Je to bohužel již několik let další odběrné místo sypkých materiálů (štěrků) umístěné v záplavové oblasti v blízkosti lomu pod nádražím Zbečno. Poslední velká povodeň ukázala, že záplavová oblast je určena správně, již v minulosti tyto umístěné štěrky spláchla voda do řečiště Berounky stejně jako most (s nosností 25tun pro autodopravu, v majetku kamenolomu), který je i nyní po jeho obnově využíván k přepravě kameniva. Přestože záplavové území již tehdy nebylo jiné, ptáme se proč tato zkušenost nebyla využita a z porušení Vodního zákona nebyly vyvozeny příslušné důsledky, když znění zákona je nejen logické, ale jistě správné. Je pro nás otázkou, proč nebylo pod nádražím Zbečno skladování již ukončeno, když navíc územní rozhodnutí pro tyto pozemky není a ani nemůže být (v důsledku znění zákona) kvalifikováno jako deponie kameniva, přestože se již po řadu let kamenivo zde skladuje a nakládá…
2. Další následné i samostatné negativní dopady pro všechny okolní chaty naproti nádraží, ale i části domů obce Zbečno v blízkosti nádraží a na protilehlé straně řeky Berounky na kraji obce jsou: a.) stálý každodenní hluk, b.) vyšší prašnost v závislosti na vzdálenost zdrojů prašnosti a hluku k okolí v důsledku činnosti lomu. Předepsané kropení drtiče a prašných linek není zřejmě plněno v potřebném rozsahu, protože se kolem stejně práší. Z hlediska Vodního zákona je to možná nepodstatné, ale stálé a každodenní zatížení hlukem s počátkem pracovní doby od 6.00 hod ranní je neúnosné zejména pro nejbližší okolí v důsledku nakládky těžkých nákladních vozů i s vleky, které oproti běžným nákladním vozům rachotí neúměrně a každodenně obousměrně při průjezdu od lomu do středu obce Zbečno a pak převážně směrem na Sýkořici a dále. Výjimkou jsou soboty a neděle, ale v týdnu bývá nakládka v ranní pracovní době, ale často i mimo ni se nakládá autodopravcům někdy i do noci. Jsou i týdny, kdy kamenolom pracuje na dvě směny a tak si možná umíte představit jak v rekreační i obytné zóně, kde se nachází naše chaty a obytné domy občanů Zbečna se trvale znehodnocuje životní prostředí i náš majetek z hlediska užitné hodnoty i ceny v nejbližších částech okolí lomu a zejména směrem k obci Zbečno. Poměr užitné hodnoty je 2 : 5, tj. 2 dny víkendu proti 5 znehodnoceným dnům! Využívání vlakové dopravy v současné době a po řadu let není vůbec viditelné, což je pro nás těžko pochopitelné, že není takové ustanovení od příslušných úřadů v oblasti životního prostředí, které by limitovalo způsob činnosti lomu v tomto směru. Pozůstatkem vlakové dopravy kameniva z doby dávno minulé jsou dosud stojící násypníky do nákladních vlaků za nádražím Zbečno, jejich převážné využití oproti nákladní autodopravě by zásadně ovlivnilo zlepšení uvedených dopadů i neomezenou zátěž na silnicích kolem lomu. Kamenolom Sýkořice má dostatek vlastních pozemků, které nejsou v záplavovém území aktivní zóny řeky Berounky (především uvnitř lomu) kam mohou být sklady kameniva v souladu s Vodním zákonem umístěny. Úpravy terénu k vytvoření vhodné plochy jsou jistě pro kamenolom řešitelné podíváme-li se jak velké dílo za řadu let bylo vytvořeno a jak hodně toto území narostlo.
Průvodním jevem nákladní auto přepravy je rovněž zvýšená prašnost kolem silnic (nejen z drtiče kamene). Je nám jasné, že s povrchovou těžební činností, je jakákoliv jiná podnikatelská činnost málo srovnatelná. Příkladem jsou i odstřely v lomu, při kterých všem v blízkém okolí otřesem téměř nadskočí chata či dům. Přitom víme, že se některé věci (způsobem odstřelu a určitým odhlučněním drtiče) částečně zlepšily, ale uvedené nedostatky zůstaly. Znehodnocení životního prostředí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko je viditelné a hlavně slyšitelné na silnicích, které nebyly na takovou zátěž projektované a na kterých je mnohaletá zátěž patrná. Průjezd rachotících náklaďáků s přívěsy v těsné blízkosti domů i chat zejména kolem silnice ovlivňují neúnosně všechny, kolem nichž se jezdí. Úzké silnice v obcích bez chodníků mají zásadní vliv na bezpečí chodců, vedle kterých se řítí tyto velké nákladní rachotiny. Tyto dopady nepatří do kompetencí Povodí Vltavy, ale zmiňujeme je pro úplnou představu dopadů na dlouhodobé znehodnocování života v této jinak krásné krajině rozšiřující se těžbou a dalšími návaznými činnostmi lomu. Víme, že za léta činnosti lomu byly učiněny některé kompenzace občanům v okolí lomu i obci Sýkořice, kteří na negativní dopady již upozornili, ale i díky lidem na příslušných institucích, kteří řadu dopadů činnosti lomu pozitivně ovlivnili. Některé vývojové změny v technologii těžby již nastaly, zejména změny při zpracování kamene. Situaci ovlivňují významně limity prašnosti, hluku a zátěže silnic, které nejsou dosud pro život v této lokalitě únosné. Víme, že jsou bohužel i další negativní dopady na druhé straně lomu směrem k Sýkořici a že činnost lomu výhledově nekončí naopak záběr půdy směrem k Sýkořici narostl, proto by měla být učiněna včas další opatření, aby se snížily všechny dopady na kvalitu života občanů v okolí lomu znehodnocování jejich majetku a přírody v této lokalitě.
Obtíže nám nezpůsobují zaměstnanci lomu, oni jsou zde jen zaměstnáni a neurčují rozhodující podmínky a technologii v celé řadě činností kamenolomu, jejich nelehké práce si vážíme. Situaci ovlivnili i dřívější majitelé pozemků, kteří již prodali anebo dosud pronajímají své pozemky kamenolomu. Odstranění příčin negativních důsledků je vždy efektivnější než řešení následků špatných rozhodnutí.
Skládky a nakládka autodopravy je stejně obtížná i pro chataře na druhé straně lomu (za nádražím po proudu řeky), ale je tu rozdíl, že tato lokalita zřejmě není v aktivní zóně záplavového území.
S druhou částí negativních dopadů činnosti Kamenolomu Sýkořice se obrátíme s žádostí o pozitivní změnu na příslušné instituce v oblasti životního prostředí, CHKO Křivoklátsko, majitele silnic a majitele pronajímaných pozemků v této lokalitě, zástupce okolních obcí Zbečno a Sýkořice, Stavebnímu úřadu Křivoklát i Českému svazu ochránců přírody s působností ve Zbečně zasíláme nebo přímo předáme kopii tohoto dopisu na vědomí. Rovněž budeme informovat český management kamenolomu Sýkořice se sídlem v Praze a požádáme o přenesení informace na majitele kamenolomu Kámen Zbraslav tj. rakouskou společnost Asamer. Tento rakouský rodinný podnik na rozdíl od českého provozovatele Kamenolomu na svých stránkách https://www.asamer.at/philosophie zdůrazňuje ve svém desateru mimo jiné (např.poskytnutí specializace zaměstnancům, jejich zabezpečení i výši průměrných výdělků) důležitost dobrých sousedských vztahů s okolními obyvateli, odpovědnost za region, úzkou spolupráci s ekologickými organizacemi a jiné pozitivní přístupy. Chceme být v dohledné době přesvědčeni, že to nejsou proklamace, které se týkají jen Rakouska, ale také České republiky ve Zbečně a že platí obdobně i pro Kamenolom Sýkořice a okolí.
Předem děkuji za Vaše vyjádření, které zejména k první části našeho dotazu očekáváme.
S pozdravem
Roman Čížek, vlastník sousedních pozemků kamenolomu Sýkořice v kat. území obce Zbečno proti nádraží Zbečno (roman.cz@seznam.cz ; mobil 602391330)
za další občany z okolí.
P. S. Nejen pro uvedené instituce, kterým dáváme na vědomí náš dotaz i s žádostí o změnu stavu přikládáme tu část zákona, kterou si každý může na Internetu nalézt včetně prohlížečky záplavových území.
Ve Zbečně dne 25.10.2012
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
|
se zmse změnami: |
76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb., 157/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 150/2010 Sb., 77/2011 Sb., 151/2011 Sb., 85/2012 Sb. |
|
uveřeuveřejněno v: |
č. 98/2001 Sbírky zákonů na straně 5617 |
|
schváschváleno: |
28.06.2001 |
|
účinnúčinnost od: |
01.01.2002 |
§ 67
Omezení v záplavových územích
1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
|
|
|
aktivní zóna záplavového území pro Q100 |
|
|
|
záplavové území 5-leté vody |
|
|
|
záplavové území 20-leté vody |
|
|
|
záplavové území 100-leté vody |
|
|
|
záplavové území největší zaznamenané přirozené povodně |
Mapa